Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Rumunsko se obává, že se Putin nezastaví na Ukrajině. Pokud vyhraje, napadne Moldavsko a následně Rumunsko. Tímto hypotetickým černým scénářem šermuje šéf generálního štábu rumunské armády Gheorghiță Vlad. Není nicméně prvním ze zemí NATO.
V poslední době se množí varování představitelů zemí NATO, že Rusko bude v následujících letech pokračovat v expanzivní politice a je potřeba se i na tyto černé scénáře dlouhodobě připravovat. Na agresivní choutky ruského diktátora Vladimira Putina upozornil rumunský generál a šéf armády Gheorghiță Vlad v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. Země je přitom už dvacet let členem Severoatlantické aliance.
Vlad zdůraznil, že rumunská armáda není připravena se v současném stavu potenciálnímu útoku bránit. Dodal, že je potřeba tuto hrozbu brát velmi vážně. „Ruská federace se stala problémem pro světový řád a pro demokracii,“ prohlásil nejvyšší představitel rumunské armády s poukazem, že Kreml vnímá válku na Ukrajině jako konflikt ze Západem.
I proto musí být obyvatelé celé Evropské unie připraveni na možnost, že se válka z Ukrajiny rozšíří dále na západ. V případě Rumunska hrozí, že se Putin – čistě teoreticky – po obsazení Ukrajiny vydá jižním směrem a přes Moldavsko – kde už má spojence v Podněstří – napadne i Rumunsko. „Jsem přesvědčen, že politika prezidenta Putina bude v blízké budoucnosti eskalovat,“ varoval.
Upozornil, že balkánská země není připravena například na možné útoky bezpilotních letounů. Navrhuje také zavedení dobrovolného základního vojenského výcviku pro muže a ženy do 35 let, aby se zvýšila bojeschopnost populace.
Náčelník generálního štábu rumunské armády rozšířil pomyslný seznam vojenských nebo politických těžkých vah zemí NATO, které varují před potenciálním nebezpečím přicházejícím z Východu, připomenul americký Newsweek.
Také šéf generálního štábu britské armády, generál Patrick Sanders, vyjádřil obavy z možnosti rozšíření konfliktu mezi Ruskem a členskými zeměmi NATO. A vyzval britské úřady, aby připravily plány na možnou mobilizaci mužů ve Spojeném království, pokud by se válka z Ukrajiny přelila i do dalších evropských zemí. Na ostrovech jeho prohlášení vyvolalo paniku.
Ve stejném duchu loni hovořil i šéf generálního štábu české armády Karel Řehka. Možnost vojenské konfrontace mezi Ruskem a zeměmi NATO zmínil rovněž německý ministr obrany Boris Pistorius, který prosazuje, aby se v Německu obnovila branná povinnost.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před několika dny označil NATO za hrozbu pro Rusko. Reagoval na na rozsáhlé cvičení Severoatlantické aliance, které začalo na konci ledna a potrvá až do května. Celkově se jej zúčastní devadesát tisíc vojáků a jedná se o největší vojenské manévry Aliance od konce studené války.
„Samozřejmě, že je NATO pro nás hrozbou. Neustále přijímáme vhodná opatření, abychom se s tím vypořádali,“ vzkázal západním zemím Peskov. V ruské státní televizi pravidelně zaznívá názor moderátorů, vojenských analytiků i politiků, že by mělo Rusko preventivně zaútočit na země Severoatlantické aliance, protože dodávají zbraně na Ukrajinu.
