Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Možnost čtyřdenního pracovního týdne po deseti hodinách zaujala většinu Němců. Kratší dobu v práci a stejnou výši mzdy prosazují hlavně odbory, jež mají v Německu silné postavení.
Německou společnost oslovil belgický nápad, že bude možné pracovat jen čtyři dny v týdnu, pokud si to zaměstnanec napracuje desetihodinovými směnami během čtyř dní. Agentura Forsa uvedla, že zkrácení pracovního týdne si přeje 71 procent Němců. Pro firmy by to ale znamenalo velkou změnu. Belgický premiér Alexander De Croo úpravu odůvodnil tím, že si lidé mohou lépe zkoordinovat pracovní a soukromý život.
Belgický model se líbí zejména lidem s vyšším vzděláním a zaměstnancům ve věku třiceti až 44 let, tedy většinou rodičům menších dětí, kteří by rádi získali více času na výchovu svých ratolestí. Kritici belgického opatření ale namítají, že pro řadu lidí může být problém „vydržet“ desetihodinovou pracovní zátěž.
„Průzkum ukazuje, že čtyřdenní týden je pro mnoho zaměstnanců atraktivní,“ reagoval odborový boss z IG Metall Thorben Albrecht. Belgickou úpravu by ale zkombinoval se zkrácením pracovní doby. Německá odborová sdružení dlouhodobě prosazují, aby se počet odpracovaných hodin snižoval při zajištění stejné mzdy. Firmy ale s takovými požadavky nesouhlasí.
Zastánci zkracování pracovního týdne poukazují na islandský pilotní projekt, ve kterém tisíce zaměstnanců mezi lety 2015 a 2019 pracovaly 35 nebo 36 hodin místo obvyklých čtyřiceti. Pracovníci dostávali stejnou výši mzdy. Jejich produktivita neutrpěla a lidé se cítili být šťastnějšími. Odbory následně prosadily, že si většina Islanďanů může zkrátit pracovní dobu. Loni čtyřdenní pracovní režim využívalo 85 procent místních zaměstnanců.
Pro řadu firem, hlavně výrobních, může výpadek jednoho dne znamenat velké těžkosti. Znamenalo by to najmutí dalších pracovníků. Navíc firmy odmítají platit lidem za méně odpracovaných hodin stejnou mzdu. Mnozí zaměstnanci si zase nemohou dovolit snížení finanční odměny.
Největší odborový svaz v Evropě IG Metall dlouhodobě prosazuje, aby měly čtyři miliony pracovníků v německém těžkém průmyslu kratší pracovní dobu. Sama organizace má 2,2 milionu členů. V loňském roce odbory během kolektivního vyjednávání o mzdách zvolily jako velké téma zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Kromě větší pohody dělníků má kratší pracovní týden zajistit dostatek pracovních míst, která by se mohla kvůli tlaku na dekarbonizaci v průmyslu rušit.
Zaměstnavatelé naopak hovořili o tom, že zachování výše platů a snížení pracovní doby o pětinu znamenají nebezpečí pro německý průmysl. Odboráři prosazují, aby jejich členové pracovali 32 hodin týdně.
Některé firmy nicméně už čtyřdenní týden iniciativně zavedly. Společnost Meier Bauelemente v Horní Falci tento formát zvolila v roce 2019. Ředitel firmy Christoph Meier tvrdí, že zaměstnanci jsou uvolněnější a téměř nejsou nemocní. Ostatním podnikům vzkazuje, že přechod na nový režim byl poměrně bezproblémový. Se zkrácením pracovního týdne experimentuje na Novém Zélandu firma Unilever nebo newyorská internetová firma pro crowdfunding Kickstarter.
