Co teď s očkováním? Hra na slevičky

Ač premiér Spojeného království, nemá Boris Johnson Skotům, Velšanům a obyvatelům Severního Irska do ochrany zdraví co mluvit. Nicméně pokud se nestane něco mimořádného, alespoň v Anglii dojde 19. července ke zrušení zbývajících opatření proti koronaviru.

Ke zrušení opatření dojde v Británii i přesto, že se nová varianta delta na ostrovech vesele šíří a momentálně je její výskyt mnohonásobně vyšší než například v Česku. Podstatně vyšší je i míra proočkovanosti, když 86 procent dospělých Britů již obdrželo alespoň první dávku. Podle Johnsona se s koronavirem musí Anglie naučit žít a vsadit na to, že díky vakcinaci nová vlna nepovede k nárůstu komplikovaných případů, které by zatížily akutní lůžka. Je to vysoká sázka, ale není to blbost.

Mezitím Slovensko, které má počty nově infikovaných ještě o dost nižší než Česko, v jakési křečovité zkratce z hodiny na hodinu zcela zablokovalo hraniční přechody, což se podle pamětníků nestalo ještě nikdy. Je také pravdou, že vakcinace na Slovensku, přes podobně partyzánské akce při obstarávání vakcíny Sputnik V, pokračuje pomalu.

Někdo tady blbne, ale opakovaně důkladně. A Johnson to není.

„Anti-vaxxers“ nezlomíte

Od vypuknutí pandemie se i ty největší odborné autority vyjadřovaly, že návrat k „téměř předcovidovým poměrům“ je podmíněn právě úspěšnou vakcinací, tedy dosažením kolektivní imunity. Ono popravdě řečeno ani společnost, ani ekonomika, natožpak třeba školství si už nemohou další uzávěry dovolit; i tak budou následky těch předchozích dlouhodobé.

Logickým východiskem by tedy bylo nikoli zašpérovat hraniční přechody, ale naopak vynaložit maximální úsilí a použít veškeré vynalézavosti na to, aby všechny ohrožené skupiny naočkovány byly, a k nim se připojili všichni ti, kteří s nimi přicházejí do kontaktu. Jasně že „anti-vaxxers“ nezlomíte, pouze znásobíte jejich odhodlání, ale jsou tady stovky tisíc lidí, pro něž velkokapacitní očkovací centra z různých důvodů nebyla optimální a z různých důvodů váhají.

Vyzkoušet se musí všechno, ale masivní mediální kampaň a pobízení pomocí celebrit všeho druhu, které na vás vyskočí z každého webu, nejspíš nebude mít bůhvíjakou účinnost. Nejlépe dovedou samozřejmě k očkování přesvědčit ti, kteří požívají důvěry, tedy rodinní příslušníci, přátelé, známí a samozřejmě i praktičtí lékaři. Ti se opakovaně nabízeli, že pomohou, teď přišla ta správná chvíle.

Všechno, co se smí

A pak je tu ještě jedna věc: „gamifikace“ očkování. Češi jsou legendární v tom, jak dovedou být ve všech generacích hraví a usilovní, zvlášť když hru spojíte s nějakou tou „slevičkou“. Za nimi jsou ochotni i ti velmi málo mobilní putovat hodně daleko a překonávat nemalé překážky. Získání poukazu na čerpání různých výhod se může týkat zdravotnického zboží, léků, čehokoli, co právě ohrožené skupiny chronicky nemocných mohou dobře využít, a nebál bych se k pobídkám k očkování ekonomického typu použít všechno, co mají lidé rádi a co se smí a může.

Jedna z nejmazanějších náborových kampaní, kterou kdy měla nějaká v Česku působící zdravotní pojišťovna, cílila na cestování seniorů spojené s pěšími výšlapy, předpokládajícími určitou fyzickou kondici. Podle pravidel přerozdělování vybraného pojistného byli totiž „zdraví senioři“ zajímavou skupinou. Chtěl je každý, ale málokdo na ně šel takhle bystře.

Když si porovnáte, kolik stojí jeden den na jednotkách intenzivní péče, se stovkovými záležitostmi typu bonusů za očkování, je použití chytré ekonomické motivace k němu fantastický deal pro veřejné zdravotní pojištění i pro český stát a daňové poplatníky. Tak už aby to tu bylo. Kreativitě meze nebudiž kladeny.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní