Chytrá karanténa pro hloupé lidi

Měla to být hlavní zbraň Česka proti druhé vlně epidemie. Chytrá karanténa ale nemá přesvědčivé výsledky. Na čem selhává?

Chytrá karanténa pro hloupé lidi
ilustrační foto | Profimedia.cz

Budeme odchytávat nakažené, trasovat jejich kontakty pomocí dat od mobilních operátorů nebo bank, technologie a aplikace pomohou zabránit šíření nákazy. Chytrá karanténa bude ještě chytřejší, problémy se budou řešit lokálně a nebude potřeba zavírat celou ekonomiku.

Když ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v květnu představoval nový recept vlády na boj s epidemií, který zároveň nezlikviduje ekonomiku, vybral si vcelku pochopitelně ty nejvíc sexy části. Ostatně, jak jinak by se měla „země pro budoucnost“ pandemii postavit než právě moderními technologiemi?

Nastupuje šéf

Bohužel pro vládu ale právě technologické vychytávky, které navíc tvoří jen malou část celého systému, nyní poněkud drhnou. Údaje od bank se k trasování nepoužívaly vůbec a z projektu nakonec minulý týden vypadly úplně. Paměťových map s daty od operátorů vytvořili hygienici asi 550. A „antikoronavirovou“ aplikaci eRoušky si do mobilu stáhla ani ne čtyři procenta Čechů.

Neustálé zdůrazňování chytrosti jako hlavní vlastnosti nového přístupu k pandemii byl ze strany vlády ukázkový vlastní gól. Paradoxem je, že skutečné příčiny aktuálně nejhorších počtů nakažených od jarní fáze epidemie nejspíš leží z velké části jinde. A jdou mnohem hlouběji. Situace, kdy sociální sítě plnily historky o přetížených odběrových místech, dlouhém čekání na odběr a test nebo o chybně doručených výsledcích, se každopádně stala pro mediální obraz kabinetu neúnosnou. Příliš mu nepomohlo ani to, když ministerstvo zdravotnictví na konci července provedlo revizi statistik a jako zázrakem z nich najednou vypadlo skoro 1800 případů.

Do hry proto vstoupil premiér Andrej Babiš a chytrou karanténu převzal pod svůj osobní dozor. Jde o jasný neúspěch ministra Adama Vojtěcha. Ten vedení chytré karantény převzal na konci května od svého bývalého náměstka Romana Prymuly, armády nebo IT nadšenců, kteří s vývojem pomáhali. Důvod? Systému prý do té doby chybělo jasné vedení, které by mohlo rozhodovat a mělo k tomu silný mandát...

Co to vlastně je?

Jeden ze spolutvůrců, vládní zmocněnec pro informační technologie Vladimír Dzurilla, se nařčením o nefunkčnosti naší hlavní zbraně proti čínské chřipce brání. „Vzpomínkové mapy nebo eRouška, to je jen malá část chytré karantény. Jsou tam mnohem důležitější věci,“ ukazuje na monitoru laptopu devítibodový seznam, kde jsou eRouška nebo spolupráce se společností Seznam a jejími mapami na jednom z posledních míst.

Stejnou komunikační strategii jako Dzurilla zvolil i premiér Babiš, když minulý týden na tiskové konferenci rozhořčeně odmítal obvinění z nezvládnuté situace.

Co tedy vlastně chytrá karanténa je, když ne mobilní aplikace a vzpomínkové mapy? Zjednodušeně řečeno podle Dzurilly jde o elektronické propojení všech účastníků, kteří se na odhalování, testování a léčbě nakažených podílejí – od hygienických stanic přes krajské úřady, nemocnice až po odběrová místa a laboratoře. Komplexní data na jednom místě pak mají usnadnit řízení epidemie.

„Ještě na jaře fungovala každá ze čtrnácti krajských hygienických stanic nezávisle na sobě. Každá využívala trochu jiný systém, hygienici byli zvyklí na jiné postupy. My jsme měli úkol jejich práci sjednotit,“ vysvětluje Dzurilla. Postupně tak vznikla například elektronická žádanka, která nakaženého do chytré karantény uvede, nebo informační systém infekčních nemocí, kde sdílejí data o nemocných lékaři a hygienici.

Další součásti propojují hygienické stanice, aby mezi sebou sdílely kontakty a mohly si vypomáhat při trasování, chytrá karanténa řídí i kapacity odběrných míst a laboratoří. Výsledkem je jakýsi centrální mozek, kde se jednotlivá data sbíhají. „Aktualizují se co dvě hodiny, takže máme přehled o vývoji epidemie prakticky online až do úrovně okresů,“ proklikává Dzurilla nejrůznější grafy a statistiky.

Vládní IT zmocněnec připouští, že systém ještě není dotažený. Ostatně, za normálního stavu by se podobně rozsáhlý projekt ve veřejné správě nejspíš táhl několik let. „Neříkám, že tam nejsou nějaké nesrovnalosti, pořád systém vylepšujeme. A taky si musí,sednout‘, účastníci si na něj musejí zvyknout,“ dodává.

Lidé dělají chyby

Když přijde řeč na drsnou kritiku v médiích, působí trochu dotčeně i plukovník Petr Šnajdárek. I on je osobně u vývoje chytré karantény prakticky od začátku, jako zástupce armády, a své „dítě“ brání. „Lidé chytrou karanténu vnímali tak, že si nainstalují aplikace, že se budou dělat vzpomínkové mapy, a to zajistí, že nákaza vymizí. Tak to ale není. Hlavně jsme potřebovali sjednotit procesy a sdílet data o epidemii téměř v reálném čase,“ říká Šnajdárek.

Proč ale došlo i přes fungující chytrou karanténu k případům jako OKD, které lze asi těžko považovat za zvládnuté? „Podívejte se sám: ohnisko OKD bylo zaneseno do chytré karantény 5. května,“ ukazuje políčko v systému. Problém podle něj nebyl v tom, že by se o nákaze v důlní společnosti nevědělo, ale jak se později řešila. „Ale to nechci hodnotit, není to náš úkol,“ říká.

Že po zadání nového ohniska do systému hygienici i dnes, tři měsíce od prvního spuštění chytré karantény, často používají staré metody místo dat mobilních operátorů, podle něj problém není. „Je nám v podstatě jedno, jak budou postupovat. Jestli budou telefonovat a psát si poznámky do bloku, to nevadí – pokud pak všechny údaje zadají do systému,“ vysvětluje Petr Šnajdárek, že hlavní jsou data, ne způsob, jak se k nim hygienici dostali.

Na otázku, kde chytrá karanténa skřípe a proč se nedaří šíření nákazy brzdit, má několik odpovědí. Hlavně zpočátku se například potýkal s problémy, že se do systému nakažení lidé vůbec nedostali, a hygienici tak neměli kompletní informace. „Doktoři často vypisovali jen papírovou žádanku. S tou člověk přišel na odběrové místo, tam si ho zapsali na další papír a do databáze se vůbec nedostal,“ popisuje jeden z problémů. Aby se mu předešlo, bude se důsledně vyžadovat žádanka elektronická.

Jiným slabým místem byly některé soukromé laboratoře. U nich docházelo k průtahům třeba kvůli tomu, že vzorky nabrané v pátek zamrazili a věnovali se jim až po víkendu. „Proto nová vyhláška nařizuje, že se každý vzorek musí vyhodnotit do 48 hodin,“ říká Šnajdárek.

Že ale systémy chytré karantény jako takové fungují, dokazuje podle plukovníka třeba právě případ Moravskoslezského kraje. Místní hygienici zavalení stovkami případů zadávali kontakty na nakažené do databáze a díky tomu jim s obvoláváním a trasováním mohli pomoci kolegové z jiných krajů. To by dřív, než je elektronicky propojila právě chytrá karanténa, bylo prakticky nemožné.

Také při řešení následků dnes už legendárního večírku omladiny v pražském klubu Techtle Mechtle ale prý chytrá karanténa zafungovala dobře. Podařilo se podchytit většinu účastníků večírku, obvolat jejich kontakty a během relativně krátké doby byly v souvislosti s případem odhaleny přes dvě stovky nakažených. Chytrá karanténa se postarala o to, že se začaly řešit i případy mimopražských účastníků.

I v tomto případě ale došlo k chybám. Nepodařilo se dohledat úplně všechny oslavence, a tak se až o týden později našel například člověk z Litoměřicka, který se nakazil právě v Techtle Mechtle. Hygiena jej však neodchytila, a tak stihl v nejmenované továrně na autodíly nakazit minimálně jednoho člověka.

Hygienici na pranýři

Zřejmě nejkritizovanějšími účastníky chytré karantény jsou v posledních měsících hygienici. Část z nich se od začátku bránila používání doplňkových chytrých nástrojů. Když byli obviňováni ze zpátečnictví, napsali vládě otevřený dopis, v němž se bránili, že nové vymoženosti jsou zbytečné. Při malém počtu případů je prý zdržují; raději spoléhali na staré metody – telefon a papír s tužkou.

Abychom ale byli spravedliví: očekávat od hygieniků rychlý, bezchybný a progresivní přístup za dnešní extrémní situace není úplně fér. Hygiena je ve stavu postaršího automobilu, který dlouho parkuje v garáži a jednou za měsíc se provětrá při cestě na nákup nebo za příbuznými. Těžko od něj očekávat, že bez generálky zvládne cestu kolem světa.

Server Seznam Zprávy minulý týden upozornil na zajímavou studii, která problém předpovídala už před lety. V roce 2014 tehdejší hlavní hygienik Vladimír Valenta varoval před personálním a ekonomickým oslabením hygienické služby. Stěžoval si, že jen mezi lety 2006 a 2012 výdaje na ni klesly z 2,2 miliardy o dvě pětiny. Pokud se nepovede přilákat nové lidi, bude prý stát za několik let neschopný řešit výskyt vysoce nebezpečné nákazy. Sám Valenta je možná dnes překvapený, jak brzo na jeho slova došlo.

Ministerstvo zdravotnictví ovšem začalo problém řešit až nedávno, uprostřed válečné vřavy. Ministr Vojtěch na začátku léta oznámil posílení stavů ze současných asi 2,1 tisíce o dalších 140 profesionálů. Na konci července ale přišel s nemilou zprávou: nejsou lidi, podařilo se jich sehnat jen pět.

Důvod je prostý – nezájem mladých studovat hygienu. Podle přednosty Ústavu hygieny na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Pavla Dlouhého patří dokonce mezi nejméně žádané obory. Není divu – práce je to špatně placená a nepříliš prestižní. Na UK tak nyní studuje na budoucí bojovníky s epidemiemi jen 17 lidí.

Sliby, testovací chyby

Házet vinu jen na hygieniky nelze. Mezi další časté výtky vůči fungování chytré karantény patří také nedostatek testovacích kapacit. A zde jde vina za vládou – premiér Babiš slibuje zajištění kapacity 15 tisíc až 20 tisíc testů denně už od jara.

Zůstalo však jen u slov. Celkem má dnes v Česku povolení testovat zhruba stovka laboratoří – vedle nemocnic a zdravotních ústavů jde především o soukromé instituce. Testů dělají ale jen mezi čtyřmi a pěti tisíci denně. Na některých místech se tak na odběry a testy čeká až týden.

Vláda chce poddimenzování laboratoří řešit. Ministr Adam Vojtěch na konci minulého týdne představil Národní strategii testování. Ta počítá s vytvořením páteřní sítě odběrných míst a laboratoří, které budou testovat od pondělka do neděle s výsledky do 48 hodin. V každém kraji by měla být minimálně jedna. Jen velké nemocnice řízené ministerstvem by měly být v horizontu několika týdnů schopné testovat na 15 tisíc vzorků denně.

Vzpomínkové mapy na vzestupu

Přestože tvůrci chytré karantény nepovažují doplňky jako vzpomínkové mapy nebo eRoušku za stavební kámen chytré karantény, do budoucna podle Vladimíra Dzurilly jejich význam poroste.

Dnes je bilance chytrého dohledávání nakažených tristní: mobilní operátoři pomohli sestavit zhruba 550 paměťových map. V Česku ale bylo do konce července podchyceno přes 16 tisíc pozitivně testovaných. Sofistikované postupy tedy hygienici použili asi v 3,5 procenta případů. Naproti tomu epidemiologických telefonátů je dnes v systému přes 30 tisíc.

V podstatě fiaskem je také další z doplňkových složek chytré karantény – mobilní aplikace eRouška. Od spuštění v květnu si ji stáhlo jen asi 260 tisíc lidí. K tomu, aby skutečně fungovala, je to ale málo. Proč není zájem? „eRoušku předběhla pověst, že nefunguje a nesbírá data,“ tvrdí Vladimír Dzurilla. eRouška se kvůli nastavení operačních systémů chytrých telefonů totiž při používání jiných aplikací po půlhodině vypnula.

Od září by se to podle Dzurilly mělo změnit. Společnosti Google i Apple vyšly v boji s koronavirem vstříc. „eRouška bude od září fungovat na novém protokolu. Předěláme ji, aby se nevypínala,“ slibuje IT zmocněnec. Druhým trumfem pak je podle něj úplná anonymizace. eRouška bude umět na setkání s pozitivně testovaným upozornit bez toho, aby si spojila telefon s konkrétním člověkem – nebude potřeba zadávat ani telefonní číslo.

Dzurilla věří, že většího využití se dočkají i paměťové mapy. Zatímco dříve trvalo jejich sestavení i několik hodin, dnes to prý stíhají operátoři do půl hodiny. Záležet ale bude především na lidech a jejich ochotě dát s využitím mobilních dat souhlas. Právě to je totiž paradox: na jednu stranu řada lidí nefunkční technologické vychytávky kritizuje, ale na druhou stranu je de facto hygienikům neumožní používat.

Důvěru v budoucnost mají i vývojáři ze sdružení Covid19cz, kteří se na vytváření doplňků podíleli. Po počáteční tvrdé kritice, kdy podle nich padala pod stůl mnohadenní práce desítek dobrovolníků, se hrany obrousily. „Je třeba si připustit, že stát není a neměl by být startup a má spoustu,brzdítek‘. Výsledek je, že pokud chcete něco převést z módu,krize‘ či,hackathon‘ do módu,standardní systém‘, musí do sebe zapadnou spousta koleček,“ připouští Pavel Doležal, jeden ze zakladatelů inciativy Covid19cz a šéf firmy Keboola.com.

Funguje, ale...

Jaké z analýzy chytré karantény vychází resumé? Systém jako takový není „hloupý“. Jeho základní páteř je funkční a za selháním v boji s covidem stojí spíš jednotlivé složky systému: nedostatečně vybavení a připravení hygienici, chabé kapacity testovacích laboratoří, neochotní lékaři – a také nedisciplinovaní lidé nedodržující karanténu.

Aby se systém naplno rozběhl, bude třeba přimět všechny jeho složky, aby se naučily a hlavně využívaly všechny jeho možnosti. To se dá napravit relativně snadno a rychle. Ani navýšení kapacit testování by neměl být zásadní problém. Dát do pořádku soustavu hygienických stanic a sehnat pro ni dostatek schopných lidí se tak zdá být tím největším oříškem do budoucna. 

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní