Chytrá Amálie. Na klimatické změny s hi-tech čidly a senzory

Vědci na Křivoklátsku zkoušejí, jak by mohla fungovat krajina ve druhé polovině 21. století.

Chytrá Amálie. Na klimatické změny s hi-tech čidly a senzory
Vlastimil Osoba z České zemědělské univerzity u jednoho z umělých mokřadů, které dokážou odbourávat dusík, fosfor nebo draslík. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Pár kilometrů od letního prezidentského sídla v Lánech se nachází jedno z nejsušších míst v republice. Zdejších více než 500 hektarů patří České zemědělské univerzitě, která tu pod širým nebem modeluje unikátní krajinnou laboratoř, kde vědci z různých oborů zkoumají, jak se do budoucna vyrovnat s dopady klimatické změny. Území, které se nachází v CHKO Křivoklátsko, se nazývá Chytrá krajina Amálie.

V Brejlském potoku, který přitéká zvlněným terénem z bažantnice v prezidentské Lesní správě Lány, vlastně nikdy neteče moc vody. Ale teď, na začátku léta, má hladina jenom několik centimetrů. „To už je podprůměrný stav,“ konstatuje Vlastimil Osoba z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Patří mezi odborníky, kteří se podílejí na vzniku a provozu zdejší chytré krajiny. Osoba chvilku pozoruje „hubený“ potůček a pak dodá: „V roce 2019 tady v podstatě neteklo vůbec nic. Jsem zvědavý, jak tomu bude letos v létě.“

Je to vlastně důkaz toho, že si vědci nemohli pro své zkoumání vybrat vhodnější místo. „Na Amálii už teď máme asi jen šedesát procent průměrného republikového srážkového úhrnu. Už tam nyní hospodaříme s velkým deficitem,“ říká profesor Petr Sklenička, rektor pražské zemědělské univerzity. Právě on stál u zrodu nápadu vymodelovat chytrou krajinu, která by se stala vzorem pro ostatní, jak zvládnout dopady klimatické změny v zemědělské krajině.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit