Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Spor republikánů s demokraty o tvrdší postup vůči nelegální migraci na americko-mexické hranici blokuje jednání o zahraniční pomoci pro Ukrajinu i Izrael.
Situace na jižní hranici Spojených států, přes kterou „tradičně“ proudí tisíce migrantů z celé Latinské Ameriky do vysněného ekonomického ráje, je poslední roky stále horší. Nyní to přiznal i Bidenův ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas, sám rodák z Kuby.
Až 85 procent nelegálních přistěhovalců se nakonec do Spojených států dostane. Mayorkas měl neblahou statistiku přiznat na soukromém jednání s americkými pohraničníky v texaském městě Eagle Pass. Přitom až dosud Bidenova administrativa oficiálně tvrdila, že přes hranice pronikne sedmdesát procent uprchlíků.
Poslední dostupný údaj dokládá, že se během dvanácti měsíců od září 2022 snažilo dostat do Spojených států 2,5 milionu uprchlíků. Přitom jen v prosinci se jednalo o 300 tisíc migrantů, což je samo o sobě opět rekordní číslo.
Ministr ale zároveň tvrdí, že se nelegální migranti zase v rekordním množství vracejí za americkou hranici. Nicméně uznal, že je třeba celý systém reformovat a získat více financí pro celé azylové řízení i pro americkou pohraniční službu.
„Pokud někdo vstoupí do země, je umístěn do příslušného detenčního zařízení podle imigračního zákona. A pokud je uznán jeho nárok na setrvání ve Spojených státech, může zde podle zákona zůstat,“ vysvětlil Mayorkas s tím, že takto azyl získá více než milion imigrantů ročně.
Jeho slova přicházejí v době, kdy si řada federálních států stěžuje na negativní dopady nově příchozích do Spojených států. Situaci bude řešit i Výbor pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Zejména republikánští zákonodárci tvrdí, že Bidenova administrativa a demokraté migrační krizi dlouhodobě neřeší a každoročně umožňují vstoupit na americký trh práce statisícům „ilegálů“.
Politiku Bílého domu sarkasticky označují rybářskou hantýrkou „chyť a pusť“. Mayorkas se brání tvrzením, že úřady od loňského května vrátily na mexickou stranu hranice rekordních 470 tisíc nelegálních migrantů, což je více než za celý rok 2019.
Nově dochází k paradoxní situaci, kdy i demokraté začínají v některých státech kritizovat Bílý dům, protože jim republikánští guvernéři jižních států, jako je Texas, posílají autobusy tisíce migrantů. Žádají kvůli tomu od vlády další finanční prostředky. Ve státech, jako je Colorado, New York nebo Boston, místní úřady nezvládají příliv tisíců Mexičanů, Venezuelanů nebo Guatemalců.
Místní radnice je nemají kde ubytovat, často bydlí v provizorních přístřešcích. Demokratičtí starostové zažívají frustraci, kterou jim škodolibě zprostředkovává guvernér Texasu Greg Abbot.
Nelegální migranty vozí autobusy dále na sever Spojených států, aby také demokratičtí politici na vlastní kůži zažili, co dlouhodobě musí řešit Texas. Bílý dům už požádal Kongres o dodatečných čtrnáct miliard dolarů, které mají pomoci řešit migrační krizi – tedy alespoň po finanční stránce.
Mayorkas tvrdí, že magnetem pro ilegály je hlavně zdlouhavé migrační řízení. To leckdy trvá šest i více let a dává těmto lidem naději, že si v největší ekonomice světa najdou práci a vydělají (často načerno) řádově více peněz než v zemích, z nichž utíkají.
