Honosí se zájmem o ekologii, investory ale dobrácké firmy přestaly zajímat

Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.

Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.

Celý článek
0

Na daních zaplatil přes šest miliard. Vlastenecká povinnost, říká byznysmen Cuban

Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.

Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.

Celý článek
0

Německá elektrická síť narazila na strop. Oranienburg u Berlína nedovoluje nové přípojky

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Celý článek
0

Komentář: Proč to Babiš v příštích volbách rozhodně nemá jisté

ANO v průzkumech vede a vládní koalice dál ztrácí. Starší i novější zkušenosti ale ukazují, že stát se ještě může cokoli

Komentář: Proč to Babiš v příštích volbách rozhodně nemá jisté
Andrej Babiš | foto Profimedia.cz

Vraťme se teď o osm let zpátky. Je říjen roku 2015 a premiérem je Bohuslav Sobotka, který vede koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Volební model sice ukazuje, že Babišova strana dynamicky roste, ale její podpora je stále ještě tažena hlasy středových a středopravicových voličů, zatímco sociální demokraté a komunisté si pořád drží gros těch levicových. A přece za dva roky ANO jednoznačně triumfuje, když vyluxuje přes polovinu voličů levice. A obě tradiční levicové partaje končí těsně nad hranicí propadu.

Nyní se střihem přenesme o čtyři roky dopředu. Říjen 2019 přináší volební model, kterému suverénně vévodí Babišova formace s podporou vyšší než třicet procent. Opozice jako celek sílí, ale je roztříštěná a na ANO opravdu hodně ztrácí. Nic nenasvědčuje tomu, že je Babiš k poražení a odsunutí do opozice. A přece ve volbách 2021 voliči vystavují Babišovi stopku a volby vyhrává koalice Spolu, vedená ODS. A Petr Fiala se oproti všem předpokladům a předpovědím stává premiérem většinové koaliční vlády.

Krize a pandemie

V obou případech se rozhodovalo a rozhodlo až ve druhé polovině období, dokonce v jeho samém závěru. Do výsledků v roce 2017 zasáhla migrační krize, do voleb v roce 2021 covidová pandemie. První znevěrohodnila vládní schopnosti ČSSD, druhá Babišovo „řízení státu jako firmy“. V prvním případě slavila úspěch Babišova geniální schopnost prodávat vládní úspěchy jako své vlastní při současném zachování protestního potenciálu, jako kdyby celé čtyři roky strávil v opozici. A ve druhém zase opoziční vytěžení protibabišovského (a protizemanovského) elektorátu v souběhu s propadem levice, Přísahy a Trikolory.

Podle posledního modelu Kantaru, sbíraného v září, ANO opět s obrovským náskokem vede a vládní strany znovu a hodně ztratily. A přece ANO nemá žádnou jistotu monstrózního triumfu, stejně jako vláda jistotu zdrcující porážky.

Nevíme nic

Nevíme totiž, co se stane zítra, natož za rok a půl. Nevíme, co ještě přinese válka na Ukrajině, izraelsko-arabský konflikt, jak studené budou obě zimy a jak suchá obě léta. A jak slunečné a větrné budou celé ty dva roky. Nevíme, jak dopadnou evropské volby a co udělají s greendealovými plány. Nevíme, jaká masa lidí ještě připutuje do Evropy z Afriky a z Blízkého východu a co tu budou či nebudou tropit. Nevíme, kolik se prodá škodovek, hyundaiů, toyot, citroënů, peugeotů, tatrovek a avií. A kolik se opravdu postaví kilometrů dálnic. A hlavně, vůbec nevíme, jestli se náhle neobjeví nějaká nová černá labuť typu koronaviru.

Kromě domácích zkušeností se zvraty těsně před volbami a nejistoty vývoje v celém světě tu teď navíc máme pár čerstvých impulzů k zamyšlení ze Slovenska a z Polska.

Rekordy? Koalice? Spojenci?

Před pár týdny v obou zemích padly rekordy ve volební účasti. Kde je psáno, že něčeho takového nejsou schopni i Češi, kteří koneckonců ve druhém kole lednových prezidentských voleb také trhli svůj dosavadní rekord? A Babiš v nich prohrál takřka o milion hlasů!

Také víme, že růst účasti táhli zejména mladší a vzdělanější voliči z větších měst. Díky babyboomu ze začátku třetího milénia počet právě takových voličů v Česku dále poroste. V roce 2025 jich klidně může přijít o 200 nebo i 300 tisíc více než před dvěma lety. To dělá bratru čtyři, možná i šest procent.

Polská opozice se po zkušenostech z minula dokázala spojit do tří širokých koalic tak šikovně, že si mezi sebe rozdělila různé cílové skupiny. To slovenští prozápadní politici svůj stín nepřekročili a svou neschopností spolupracovat umetli Ficovi cestu zpět. České vládní strany už jednou dokázaly, že se umějí spojit a minimalizovat tím ztráty. Tak proč by si to nezopakovaly? A třeba i nějak inovativně.

Polské PiS doplatilo na to, že sice vyhrálo, ale jeho koaliční potenciál zůstal minimální. Ani koaliční manévrovací prostor slovenského Směru nebyl bůhvíjaký. Měl ale jednu výhodu – své vlastní „béčko“ Hlas, jež ho zachránilo. Nic takového ANO nemá a na svůj malý koaliční potenciál už (ne)jednou doplatilo. A výsledek přes třicet procent k absolutní většině určitě stačit nebude.

Rozhodně je a ještě dlouho bude o co hrát!