Celý svět kroutí hlavou nad poslední ozbrojenou akcí na území Ruské federace. Jevgenij Prigožin, zakladatel soukromé armády Wagner Group, se nechtěl podřídit ruskému ministerstvu obrany a zahájil pochod na Moskvu. Nejprve obsadil bez odporu milionový Rostov na Donu, později i milionovou Voroněž. Otočil až dvě stě kilometrů před Moskvou, údajně na telefonické naléhání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Zaujalo především chování ruského prezidenta a diktátora Vladimira Putina. Jeho výzvu o eliminaci vlastizrádců, kteří se postavili ruské armádě v době války na Ukrajině, nikdo nebral vážně (až na několik vojenských pilotů helikoptér a jednoho letadla, které wagnerovci sestřelili).
Vystrašený šéf Kremlu pak v sobotu odpoledne zamířil raději do bunkru nedaleko Petrohradu. Ruští obyvatelé Rostova navíc vítali žoldnéře jako osvoboditele a hrdiny, a když město opouštěli, tak se s nimi fotili.
I proto Kyjev míní, že je osud ruského diktátora zpečetěn. Fakticky začalo pouze odpočítávání, kdy bude z trůnu, na kterém je od roku 2000, svržen. Myslí si to šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Putinovo pod něj chování dokazuje, že ztratil poslední zbytky racionality, a tudíž není možné brát současné Rusko vážně.
Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak míní, že víkendový nedotažený puč především ukázal, že Ukrajina musí dostat ze Západu další zbraně, aby „Putinovu státu zasadila poslední ránu“.
Putin pod tlakem vyjednává
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak po víkendové vzpouře tvrdil, že „události ukázaly“, že je společnost kolem prezidenta konsolidována. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale vidí v ruském vedení státu stále větší trhliny, jež ohrožují Putinovu vládu.
Jednání Putina během puče, kdy mu šlo o další politické přežití, naznačilo, že by mohl pod tlakem ukončit i válku na Ukrajině. Myslí si to bývalý americký velvyslanec na Ukrajině Michael McFaul. Tím, že byl Putin nakonec ochoten vyjednávat s Prigožinem, aby zabránil občanské válce, a slíbil navíc šéfovi rebelů beztrestnost, může posloužit Ukrajincům jako inspirace, jak ukončit válku.
„Místo toho, aby Putin rozdrtil vzpouru, přijal ponížení,“ uvedl McFaul. Diktátor Ruska jako krysa zahnaná do kouta neútočila, naopak vyjednávala. I proto by měli tohoto momentu Ukrajinci využít a v případě úspěchů na frontě tlačit na Kreml a ukončit válku.
„Putin s větší pravděpodobností ukončí svou válku, pokud prohraje na bojišti, ne když dojde k patové situaci. Ti, kteří tvrdili, že Ukrajina nesmí zaútočit na Krym ze strachu, že spustí eskalaci, musí nyní tuto hypotézu přehodnotit,“ dodal McFaul s tím, že je šéf Kremlu výrazně oslaben.
Pro Ukrajinu může být víkendové selhání ruského vůdce velkou strategickou a psychologickou podporou během vedení protiofenzivy. „Je to jako být boxerem a mít soupeře v provazech: Čas jít do knokautu,“ doporučil Ukrajincům Guy McCardle z amerického webu Special Operations Forces Report.
