Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Prigožinův zpackaný pokus o puč potvrdil, že Rusko je a vždy bylo tragikomickým, leč nebezpečným státem.
Roku 1924, tedy v roce, kdy zemřel Lenin, napsal ruský spisovatel Michail Bulgakov fantastickou novelu Osudná vejce. Profesor Persikov v ní stvořil zvětšovací „paprsek života“, který nedopatřením ozářil hadí a ještěrčí vejce, což vede k tomu, že na Moskvu vyrazí armáda přerostlých plazů. Vojsko s nimi na celé čáře prohrává a středoevropský čtenář je na vážkách, jestli fandit Kremlu, nebo plazům, ovšem nakonec z toho nic není: uprostřed srpna nečekaně udeří osmnáctistupňový mráz a „hnusné hadí smečky“ zahubí.
S operetním Prigožinovým pučem se to mělo úplně stejně. Chvíli to vypadalo (docela) nebezpečně, fandit nebylo komu, a nakonec z toho nic nebylo.
Předčasně ukončený pochod „wagnerovců“ na Moskvu je ve skutečnosti nutné chápat jako další dílek, z něhož se skládá obraz postsovětského Ruska. Nemocného a brutálního státu, který si kdysi hrál na (autoritativní) demokracii, ale zvítězila v něm diktatura. Režimu, který rád staví na odiv svou sílu a stabilitu, ale ve skutečnosti je labilní a křehký.
Od pádu Sovětského svazu se toho v Rusku událo opravdu dost: Kreml běžně zavírá (Navalnyj) a vraždí (Litviněnko a mnozí další) své politické oponenty, falšuje volby a neštítí se terorismu (Vrbětice). Kromě toho vedl dvojnásobnou a mimořádně krvavou občanskou válku v Čečensku, opakovaně a bez důvodu přepadal své „neposlušné“ sousedy (Ukrajince a Gruzínce) a hned několikrát v něm došlo k boji o moc za použití násilí (1991, 1993, 2023).
Tragédií a výsměchem dějin je fakt, že tento tragikomický stát je majitelem obrovského nerostného bohatství a jedné z nejmocnějších armád na světě. Její pověst sice neúspěšným přepadem Ukrajiny fatálně utrpěla, jenže Rusko má stále flotilu strategických bombardérů, obrovské množství raket různého dostřelu a více než 6000 termonukleárních hlavic, perfektně schopných vyhladit valnou většinu lidstva.
Anglický novinář Xan Smiley kdysi Sovětský svaz popsal jako „Horní Voltu s raketami“ a naprosto to samé lze říci i o dnešním Putinově Rusku. Západní diplomacie by neměla tuto neschopnost Ruska chovat se slušně a předvídatelně nikdy pustit ze zřetele.
