Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Afghánistán je pod vládou Tálibánu odstřižen od zahraniční pomoci a hrozí mu velký ekonomický propad. Může z toho vzejít humanitární krize a další migrační vlna.
Od srpnového návratu Tálibánu k moci se Afghánistán zmítá krizemi. Odstřižení od zahraniční peněžité pomoci má tvrdé dopady nejen na ekonomiku státu, ale například i na zdravotnictví. Do toho trápí zemi sucho. Ve výsledku to znamená blížící se ekonomický kolaps. A Tálibán situaci protekcionistickými nařízeními dál zhoršuje.
Poté, co Tálibán po odchodu spojeneckých vojsk získal rychle kontrolu nad zemí zpět, přišel Afghánistán o pomoc ze zahraničí. Americký Fed i evropské centrální banky mu zatarasily přístup k zámořským prostředkům v hodnotě několika miliard dolarů. Stejně postupuje i Mezinárodní měnový fond, Světová banka pak přestane financovat již dohodnuté projekty, které měly pomoci rozvoji Afghánistánu.
Americké ministerstvo financí obhajuje zachování sankcí vůči staronovému afghánskému režimu, zároveň ale v říjnu avizovalo, že se bude snažit občanům země zajistit humanitární pomoc. Pokud však nepřijde rychle, obyvatelům Afghánistánu už to nemusí být nic platné.
Země se totiž nachází na pokraji ekonomického kolapsu. Podle nedávného vyjádření Mezinárodního měnového fondu hrozí, že současným tempem afghánská ekonomika do konce roku klesne až o třicet procent, což přivede miliony lidí do chudoby a způsobí velkou humanitární krizi.
To bylo navíc ještě před nejnovějším rozhodnutím Tálibánu, který zakázal používání zahraničních měn. „Současná ekonomická situace a národní zájmy si vyžadují, aby všichni Afghánci používali domácí měnu pro veškeré obchodování,“ uvedl Tálibán v prohlášení. Každému, kdo toto nařízení poruší, hrozí soud. Toto opatření přitom může situaci ještě zhoršit. Pod americkou kuratelou se totiž v zemi logicky rozšířilo používání dolarů, kterými se hodně platí například v pohraničních oblastech či v sousedním Pákistánu.
Pokud se stav rychle nezlepší, čemuž v současné chvíli nic nenasvědčuje, spustí se navíc další velká migrační vlna, která ovlivní sousední země, Turecko a posléze i evropské státy.
Ztráta přístupu k zahraniční pomoci má v souvislosti s ekonomickým propadem vliv i na zhoršující se situaci ve zdravotnictví. Zastavení dotací znamenalo konec řady zdravotních středisek či zpomalení očkování proti covidu-19. Nemocnice mají problémy s nákupem zásob či s výplatou mezd.
