Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Výsledek fondů na spotový bitcoin za první dny: dvě miliardy dolarů

Velmi dobrý, ale nikoli dechberoucí. Takový je výsledek nových fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF). V prvních třech dnech přitáhly obchodování ve výši 1,9 miliardy dolarů. Část expertů očekávala více.

Výsledek fondů na spotový bitcoin za první dny: dvě miliardy dolarů
Ilustrační foto | Shutterstock.com

I přes velký zájem investorů fondy za nejodvážnějšími odhady zaostaly. Podle agentury Reuters není jasné, zda budou schopny udržet tempo přílivu investic v následujících týdnech. Lví podíl prostředků získaly fondy gigantů BlackRock a Fidelity.

Kolektivní toky do devíti schválených fondů předčily po uvedení na trh toky do fondu ProShares Bitcoin Strategy ETF. Ten v prvních třech dnech obchodování po svém uvedení na trh v roce 2021 přitáhl rekordní 1,2 miliardy dolarů.

Nově schválené fondy se od dosavadních fondů liší v tom, že mohou nakupovat bitcoiny a jejich cena se pak bude od cenových pohybů bitcoinu přímo odvíjet. Dosavadní fondy nedokázaly přesně odrážet výkonnost bitcoinu, protože se spoléhaly na derivátové smlouvy, které předpovídaly jeho budoucí pohyby.

Přesto investice do dlouho očekávaných ETF na spotový bitcoin spuštěných 11. ledna, tedy den po obdržení souhlasu od americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), za nejagresivnějšími odhady zaostaly. Ty počítaly, že toky investic budou za první den činit miliardy dolarů.

Podle účastníků trhu se teprve ukáže, do jaké míry budou fondy sledující notoricky volatilní kryptoměnu nadále přitahovat drobné a institucionální investory a kteří emitenti se prosadí. Někteří optimističtí analytici uvedli, že by přílivy prostředků mohly do konce roku dosáhnout padesáti až sto miliard dolarů.

Bitcoin od 11. ledna klesl o více než osm procent. V posledních měsících přitom posiloval právě v očekávání, že nové ETF, o kterých se mluvilo roky, konečně dostanou od SEC souhlas.