Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vedení Orlenu navzdory varování vlastních bezpečnostních expertů v roce 2022 ve švýcarském kantonu Zug založilo firmu OTS. Vedl ji Samer A., který mohl mít vazby na Íránem financovanou skupinu Hizballáh, píší média.
Polsko prošetřuje, zda státem kontrolovaná ropná a plynárenská společnost Orlen neměla vazby na libanonskou militantní skupinu Hizballáh prostřednictvím své švýcarské dceřinky. Státní žalobkyně Małgorzata Adamajtysová v úterý uvedla, že vyšetřování se zaměří na to, zda firma Orlen Trading Switzerland (OTS) měla „spojení s teroristickými organizacemi“, čímž se odkázala právě na na Íránem podporovaný Hizballáh, píše web Financial Times.
Vedení Orlenu navzdory varování vlastních bezpečnostních expertů v roce 2022 ve švýcarském kantonu Zug založilo firmu OTS. Vedl ji Samer A., který mohl mít vazby na Íránem financovanou skupinu Hizballáh a který je podezřelý z podílu na podvodech s daní z přidané hodnoty (DPH).
Vyšetřování bylo zahájeno poté, co polský premiér Donald Tusk v pondělí řekl, že kontaktoval generálního prokurátora ohledně „miliardové ztráty v Orlenu a možných vazeb na Hizballáh.“ Orlen bez dozoru převedl více než 1,5 miliardy zlotých (8,7 miliardy korun) na svou švýcarskou obchodní divizi OTS, oznámil prokurátor Dariusz Korneluk.
Bývalý šéf společnosti Orlen Trading Switzerland, který byl justicí jmenován pouze jako Samer A., jakékoli pochybení popírá. Z firmy odešel v únoru, kdy byl odvolán někdejší šéf Orlenu Daniel Obajtek a další vedoucí pracovníci, píšou Financial Times.
„Plně popírám jakýkoli kontakt s Hizballáhem a jakoukoli jinou politickou skupinou,“ řekl Samer A. ve středu přímo listu Financial Times. Prohlásil, že nyní připravuje své vlastní žaloby u „různých soudů“, aby očistil své jméno. „O těch pohádkách opravdu nemám ani ponětí,“ doplnil.
Vyšetřování se týká činnosti bývalého vedení Orlenu v čele s jeho někdejším generálním ředitelem Obajtkem, který byl spojencem předchozí národněkonzervativní vlády. Současná vládní koalice, která se moci v Polsku ujala loni v prosinci, Obajtka odvolala.
Během loňské předvolební kampaně současný premiér země Tusk obvinil Obajtka, že zneužil Orlen k tomu, aby pomohl straně Právo a spravedlnost (PiS) zůstat u moci. Tvrdil také, že Orlen využil svého vlastnictví médií k propagaci PiS.
Tusk označil Obajtka za „jednoho z největších Putinových oligarchů“ a obvinil ho, že po totálním útoku Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 zdržoval rozhodnutí o ukončení dovozu levné ruské ropy.
Státní žalobkyně Adamajtysová uvedla, že chce zjistit, zda bývalé vedení společnosti Orlen ignorovalo varování svého vlastního týmu pro vnitřní bezpečnost ohledně OTS. Zpochybnila také, jak mohl šéf švýcarské dceřiné společnosti povolit obchody, které se skončily ve velkými ztrátami.
„Osoba, která platí zálohy, aniž by dokončila první tranše určitých dodávek, není dobrým generálním ředitelem a neměla by být generálním ředitelem této ani žádné jiné společnosti,“ řekla.
Předmětem vyšetřování je i fúze Orlenu a ropné společnosti Lotos a také souhlas s prodejem podílu Lotosu saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco. V souvislosti s vyšetřováním spojení Orlenu a Lotosu vyšetřovatelé podnikli u Obajtka domovní prohlídku.
Petrochemická firma Orlen mimochodem v České republice vlastní Unipetrol a síť čerpacích stanic.
S využitím ČTK
