Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.
České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Rostoucí poptávka po nájemním bydlení přitahuje „landlordy“ – investiční fondy, developery, ale třeba také církev. Pronajímají už přes šedesát tisíc bytů a další rychle přibývají.
Raději se u banky zadlužit na desítky let dopředu a každý měsíc jí posílat významnou část rodinného rozpočtu než dávat peníze cizímu člověku a ve stáří nemít nic. Takovou úvahou se stále řídí drtivá většina Čechů, když řeší své bydlení.
Přestože dodnes žije ve vlastním osm z deseti českých rodin, trend se v posledních letech začíná přece jen obracet. Někdo pouze preferuje větší volnost a možnost snadno se přestěhovat za prací, pro mnoho domácností ale kvůli extrémně drahým nemovitostem jiná varianta než život v nájmu nepřipadá v úvahu.
Trh s činžovním bydlením tak postupně roste. Využít situace se rozhodli také velcí investoři a developerské firmy. Podobně jako v západoevropských zemích končí tisíce nových i starších bytů právě v jejich portfoliích.
Ačkoli jsou činže u institucionálních vlastníků bytů v průměru vyšší než u jednotlivců, kteří pronajímají pár bytových jednotek, na nezájem si nemohou stěžovat.
Průkopníky mezi „landlordy“ nájemního bydlení byly v Česku zahraniční fondy. Suverénně největším hráčem na tuzemském trhu je dnes švédská společnost Heimstaden Bostad, respektive její česká pobočka.
Prvenství v počtu pronajímaných bytů si zajistila gigantickou realitní transakcí v roce 2020. Tehdy koupila firmu Residomo, jíž v Moravskoslezském kraji patřilo více než 42 tisíc bytů (v drtivé většině z nich v minulosti žili horníci pracující pro společnost OKD). Heimstaden za ně zaplatil přes třicet miliard korun.
V následujících letech se švédský investor postupně vydal do dalších regionů. Předloni koupil od izraelské developerské skupiny Daramis zhruba za 600 milionů korun přes 220 bytů v plzeňském projektu Unicity. Ve stejném roce vstoupil také na pražský nájemní trh, když od developera Finep převzal přes 160 jednotek v bytovém domě v Holešovicích.
Jestliže Heimstaden je díky rekordní investici z roku 2020 jasně největším fondem, jako vůbec první začali do Česka expandovat Němci. Konkrétně německý penzijní fond spravovaný platformou Institutional Investment Partners akvíroval už v roce 2016 šest historických činžáků v Praze, a to prostřednictvím fondu Zeitgeist Asset Management. Ten nemovitosti spravuje.
Zeitgeist se stal zároveň prvním investorem, který od tuzemského developera koupil rovnou celý bytový dům. Z několika zájemců si jej vybrala developerská společnost Finep; za sedmdesát bytových jednotek inkasovala od fondu zhruba půl miliardy.
Zahanbit zahraničním kapitálem se ale nenechali ani čeští investoři. Aktuálně nejdravějším z nich je realitní skupina Mint Investment, která se do rezidenčního segmentu vydala před třemi lety. Na konci roku 2020 koupila v Brně poblíž areálu Masarykovy univerzity za více než půl miliardy přes stovku bytů.
Rok nato nakupoval Mint také v hlavním městě. Celkem 240 bytů v pražském projektu Vysočanský mlýn získala skupina od společnosti Metrostav Development za nezveřejněnou částku. Ve stejném roce pokračovala expanze v Plzni. Čtyři bytové domy s více než sto jednotkami postavila pražská Trigema a inkasovala za ně od Mintu téměř půl miliardy korun.
Nejčerstvější akvizice řečené realitní skupiny se odehrála letos, a to opět v metropoli. Na straně prodávajícího byl tentokrát Finep, jenž postavil investorům na klíč bezmála 170 činžovních bytů v pražském Hloubětíně.
Do nájmů se letos pustila i česká investiční skupina Creditas, respektive její dceřiná společnost Creditas Real Estate, která se zabývá developmentem. První projekt otevřela nájemníkům letos na začátku března v bytovém domě Loox Prosek Apartments ve stejnojmenné pražské čtvrti. Celkem má v plánu vybudovat portfolio čítající zhruba tisícovku činžovních jednotek.
Na pražském trhu působí také jeden tak trochu netradiční „landlord“, a sice Arcibiskupství pražské. Založilo za tímto účelem realitní společnost s trendy názvem XPlace, jež prozatím spravuje osm desítek bytů v Praze. Další ale mají přibývat: XPlace se už například dohodla s developerem Trigema na odkoupení jednoho bytového domu z projektu Lihovar na Smíchově. Celkem arcibiskupství plánuje pronajímat tisíc bytových jednotek.
Kroužení zahraničních i tuzemských investičních skupin kolem nájemních projektů nemohlo uniknout pozornosti developerů. Někteří z nich, včetně významných hráčů, se rozhodli jít trendu naproti a stavět pro „landlordy“ přímo na míru.
Důvod? Ačkoli je výstavba nových činžáků specifická a vyžaduje například přizpůsobit velikost bytů i společných prostor v domě, přináší jinak samé výhody. Developerské firmě odpadne nutnost propagovat byty na trhu a investovat do reklamy. Mnohem jednodušší je také prodat celý dům najednou než jednat s kupci jednotlivých jednotek.
Patrně největší plány má v oblasti nájemního bydlení pražský Finep. Několik projektů má už úspěšně za sebou, ambice jsou ale podstatně větší. Firma plánuje investorům v příštích pěti letech dodávat velkou část své produkce, což v praxi znamená několik tisíc nájemních bytů a investice za více než dvacet miliard korun.
Nájemní trh si ale osahávají i další renomované firmy – na klíč chce stavět třeba Penta Real Estate, Skanska Residential nebo společnost PSN. Další developeři jdou jinou cestou: nájemní byty chtějí nejen budovat, ale také si je nechat ve vlastním majetku. A prostřednictvím vlastní správcovské firmy je pronajímat.
Nejdále je v naplňování tohoto plánu skupina AFI Europe. Její česká pobočka dokonce přestala postavené byty prodávat úplně. Všechny nemovitosti postavené v pražském Karlíně, na Třebešíně a ve vysočanské Kolbenově ulici tak převádí pod správu „dcery“ AFI Home. Postupně chce vybudovat portfolio čítající 900 bytů.
Vlastního „landlorda“ založil také developer Trigema a rovnou do něj převedl všech 140 dokončených bytů v karlínském projektu Fragment. Pronajímat se má také část vznikajících jednotek v Lihovaru na Smíchově a mrakodrapu Top Tower, který vyroste v Nových Butovicích. Do šesti let by portfolio mělo čítat až tisíc bytů; vedle Prahy také v Brně nebo Plzni.
Institucionální investoři bytů mají našlápnuto k tomu, být stále důležitější součástí českého nájemního trhu. Jak se vlastně liší od drobných pronajímatelů, ať už jde o vlastníky několika bytů, případně majitele pár činžáků?
První rozdíl tkví v přístupu k pronájmům. Většina fondů nebo developerů nabízí byty včetně vybavení. Kromě toho zaměstnávají týmy specialistů na sepisování smluv, na správu budov a další služby. S tím úzce souvisí cena, která je u nově postavených činžovních projektů vyšší než na trhu individuálních pronajímatelů. Nejde rozhodně o žádné sociální bydlení.
Podle údajů společnosti Flatzone, která sbírá statistiky z tuzemského realitního trhu, dosahovala na podzim průměrná nabídková cena nájmů v Praze 439 korun za metr čtvereční měsíčně. U institucionálních pronajímatelů činila zhruba o pětinu více: 556 korun za metr a měsíc.
Ani to ale zájemce o nájemní bydlení neodrazuje. Například v projektu Fragment si Trigema účtuje dokonce 620 korun za metr čtvereční měsíčně. I přesto měla firma v říjnu, pouhé čtyři měsíce po kolaudaci bytového domu, nájemce pro všech 140 jednotek a pro další zájemce musela vytvořit pořadník. Minimum prázdných bytů hlásí i většina dalších velkých „landlordů“.
