Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Díky vědě víme, proč se vyhýbat kýchajícím kočkám a k čemu jsou dobré splašky. Vůbec ale netušíme, co nám přinese virus SARS-CoV-2 na podzim, a stále nám uniká tajemství „long covidu“
Žijeme s covidem už skoro dva a půl roku. Pár měsíců to vypadalo, že dal pokoj, jenže nečekaná letní epidemie způsobená mimořádně nakažlivými subvariantami omikronu BA.4, BA.5 a BA.275 připomněla, že tu pořád ještě je. Vědci za tu dobu sepsali stohy covidových článků a studií (už v roce 2020 jich bylo přes sto tisíc) a o viru SARS-CoV-2 toho díky nim víme mnohem víc než na začátku. Z nově publikovaných studií jsme se dozvěděli třeba to, že covid mohou na člověka přenést kýchající kočky nebo že analýza městských splašků by již brzy mohla s předstihem varovat před šířením nových variant covidu.
Asi nejsilnější pocit z pročítání desítek vědeckých článků je ale ten, že otázek je stále mnohem víc než odpovědí. Pořád s jistotou nevíme, odkud se covid v létě 2019 vlastně vzal, naprosto netušíme, co nás čeká letos na podzim a jak se osvědčí nové, „omikronové“ vakcíny. Jen dohadovat se můžeme o tom, jak lidé v jednotlivých zemích zareagují na případné znovuzavedení epidemických opatření. Naši nejistotu možná nejlépe vystihuje zoufalé a zatím neúspěšné pátrání lékařů po tom, co způsobuje takzvaný long covid. A vůbec to není jen akademická otázka, protože měsíce se vlekoucí zdravotní potíže – od obyčejné únavy přes dýchací, zažívací a neurologické obtíže až po kompletní „mozkovou mlhu“ – sužují po celém světě mnoho milionů lidí.
Hlavní podezřelí jsou tři. Podle první hypotézy mají long covid na svědomí krevní mikrosraženiny, podle druhé je na vině skryté přetrvávání viru SARS-CoV-2 v těle postižených a podle třetí za všechno může „poblázněný“ imunitní systém.
První teorii razí třeba italský dětský lékař Danilo Buonsenso, který vyvinul novou komplexní metodu skenování plic. U pěti svých pacientů díky ní zjistil, že části jejich plic prakticky nefungují, což podle něj způsobují drobné krevní sraženiny, popřípadě chronické poškození výstelky cév: „Nemohu samozřejmě říci, že je to pravda. Ale dává to smysl,“ řekl Buonsenso časopisu Science. Pacientům proto po dohodě s rodiči začal experimentálně podávat silné léky na ředění krve a stav většiny z nich – ale nikoli všech – se zlepšil.
Nadějně ovšem vypadá i hypotéza, že za obtížemi stojí virus chronicky přetrvávající v lidském těle. Půl roku stará americká studie (de facto rozšířená pitevní zpráva) ukázala, že virus SARS-CoV-2 zůstává po jistou dobu v těle – v plicích, střevech, mozku či ve svalech – nakažených, a to i těch, kteří měli lehký či bezpříznakový covid. Rakouský gastroenterolog Herbert Tilg zase při rutinní kolonoskopii zjistil přítomnost viru ve střevech všech 46 pacientů trpících long covidem.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
