Ztracený, nalezený a zase ztracený Leonardo

Výstava Leonardo da Vinci slibovala i na poměry velkolepých show mimořádnou podívanou. Výstava, která trvala od října 2019 do února 2020, připomínala 500. výročí úmrtí slavného mistra a pořádal ji pařížský Louvre, muzeum, jež vlastní víc malířových děl než jakákoli jiná instituce. Dva roky předtím vynesl nově objevený da Vinciho obraz Ježíše Krista v aukci rekordních 450 milionů dolarů. Salvator Mundi, přezdívaný „Mona Lisa v mužském provedení“, měl být vůbec poprvé vystaven právě v Louvru vedle svého ženského protějšku. V to alespoň kupec doufal. Když se výstava otevřela, po obrazu nebylo ani památky, přestože jej avizoval i katalog (vytištěný před jejím zahájením). Obraz, který se vynořil neznámo odkud, jako by znovu zmizel. A francouzský filmař Antoine Vitkine ve svém novém kontroverzním dokumentárním filmu Spasitel na prodej vysvětluje proč.

Kde se vzal

Aby se divák dokázal ve spletitém příběhu zorientovat, zvolil Vitkine chronologické vyprávění, každou z částí však líčí jiná postava: „Obchodník“, „Žoldnéř“ a tak dále. Začíná Robertem Simonem, newyorským obchodníkem s uměním, jenž v roce 2005 zaplatil 1175 dolarů za špinavý obraz z garážového výprodeje v New Orleansu, který dopředu ani neviděl. Po zdlouhavém restaurování se začalo šuškat, že by se mohlo jednat o dílo samotného velkého mistra.

Ambiciózní britský kurátor jménem Luke Syson se rozhodl, že z tohoto nového objevu udělá hlavní hvězdu da Vinciho výstavy, kterou v roce 2011 chystala londýnská Národní galerie. Po skončení výstavy nabídl Simon obraz k prodeji. Doslechl se o tom jistý Dmitrij Rybolovlev, silně věřící Rus, jenž zbohatl na obchodu s uhličitanem draselným (používá se jako hnojivo).