OSN vytáhla proti zabijácké umělé inteligenci. Chce zákaz autonomních zbraní ve válkách

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Celý článek
0

50 milionů malým firmám. Skupina eRockets chce pomoci začínajícím e-shopům

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

Celý článek
0

Změnit práci, zahrát hru. LinkedIn zavede gaming, aby vám ukradl víc času

Původně byznysová sociální síť sáhne k průlomovému kroku a zavede ve své platformě hraní her. Firmy tak už nebudu soupeřit jen v zisku, ale i ve skóre svých zaměstnanců.

Původně byznysová sociální síť sáhne k průlomovému kroku a zavede ve své platformě hraní her. Firmy tak už nebudu soupeřit jen v zisku, ale i ve skóre svých zaměstnanců.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Znovudobytí Krymu bude krvavé. Mají se o něj Ukrajinci pokusit?

Pokud se Ukrajinci pokusí znovu získat ztracený poloostrov, nemohou spoléhat na bezvýhradnou podporu Západu

Znovudobytí Krymu bude krvavé. Mají se o něj Ukrajinci pokusit?
ilustrační foto | Profimedia.cz

Vladimir Putin doufal, že Ukrajinu obsadí za deset dní. O devět měsíců později má vážné problémy udržet alespoň kus jejího území, který se mu podařilo zabrat. Po dvou protiofenzivách, na severovýchodě kolem Charkova a u Chersonu na jihu země, které zvládli s minimálními ztrátami a maximálním úspěchem, jsou to teď Ukrajinci, kdo má navrch.

Ta dvě vítězství však otevřela možnost ještě daleko potupnějších ruských územních ztrát na Donbasu a Krymu, tedy dvou územích, jež Putin obsadil v roce 2014.

V rozhovoru, který ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poskytl 24. listopadu, opět zdůraznil svůj cíl „získat zpět všechna území“. Totéž říkají Ukrajinci v průzkumech veřejného mínění, ale západní spojenci Ukrajiny si tím zdaleka tak jisti nejsou. Obávají se, že by vojenské dobývání Krymu nebo Donbasu (což by z vojenského hlediska bylo snazší) mohlo přimět Rusko k eskalaci konfliktu, nebo dokonce i k použití jaderných zbraní.

Přece to nevytroubí

Ukrajinští velitelé jsou v otázce svých dalších tahů pochopitelně skoupí na slovo. „Kdybychom inzerovali naše plány na sociálních sítích a v televizi, nedosáhli bychom ničeho,“ říká Mychajlo Zabrodskyj, bývalý velitel ukrajinských výsadkových sil, jenž má stále blízko k plánování bojových operací.

Generálporučík Zabrodskyj tvrdí, že znovudobytí Krymu je nejen možné, ale v příštím roce k němu skutečně může dojít. Kdy přesně by operace mohla začít, je jiná otázka: napřed musejí Ukrajinci vyhrát mnoho dalších bitev. Z dějin však podle Zabrodského víme, že pro okupační síly „je vždy těžké udržet Krym“.

Zdroje z ukrajinské armády říkají, že „nic“ není vyloučené, tedy ani operace s cílem získat zpět území, která Rusko obsadilo před 24. únorem 2022. Přístupové cesty na Krym jsou nyní v dostřelu ukrajinského dělostřelectva včetně raketových systémů HIMARS, které tak dramaticky narušily ruskou logistiku od svého prvního nasazení v létě.

Proruské úřady na Krymu připravují obranu proti pozemnímu útoku; nechaly vystavět nová opevnění a zákopy a v částech ostrova vyhlásily nouzový stav. Lidé z města Džankoj hlásí, že Rusové hloubí zákopy nedaleko letecké základny, která se v srpnu a před pár dny znovu stala terčem útoku – pravděpodobně ukrajinských speciálních jednotek.

Zatím se však zdá, že Ukrajina nejprve zaměřila svou palebnou sílu jinam. Prio­ritou zůstává zničení Putinova mostu, který spojuje pevninské Rusko s Krymem. Ruští vojenští plánovači si to dobře uvědomují a také podle toho vytvořili nové obranné linie.

Zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky je nicméně přesvědčen, že Ukrajina bude mít díky svým strukturálním výhodám, zejména schopnosti provádět vysoce mobilní přepady a ničit nepřátelské zásobovací trasy, nakonec navrch. „Ve všech fázích jsme dokázali, že naše taktika a zacílení na logistiku jsou správné. Dokážeme to znovu,“ říká tento zdroj.

Historické lekce

Mnoho bitev, k nimž na Krymu v průběhu staletí došlo, nabízí ukrajinským stratégům spoustu podnětů. Převážně nekrvavá ruská anexe z roku 2014, při níž přišli o život jen dva ukrajinští vojáci, není typickým příkladem.

Vojenské operace na Krymu si obvykle vyžádaly tisíce mrtvých – jen v minulém století zahynuly u jeho bran stovky tisíc mužů, hlavně při ruské občanské válce a za druhé světové války, nemluvě o obrovských počtech padlých z krymské války v 50. letech 19. století. K obsazení poloostrova bylo obvykle zapotřebí překonat úzké otevřené pláně, nebo projít přes bažiny.

Vojenští odborníci, kteří topografii poloostrova znají, říkají, že by si Ukrajinci měli útok dobře rozmyslet. Admirál Mykola Žibarev, jenž v roce 1992 vyprovokoval rozdělení ruské Černomořské flotily, když svou fregatu prohlásil za ukrajinskou, nyní uvádí, že nejslibnější cestou k znovuzískání sporného území je diplomacie.

Andrij Ryženko, penzionovaný kapitán ukrajinského námořnictva, jenž se narodil na Krymu, říká, že se musí povést velká spousta věcí, aby byla operace úspěšná. „Je velmi pravděpodobné, že to skončí krvavou lázní. To je operace, kterou Ukrajina nepotřebuje.“

Generálporučík Zabrodskyj tvrdí, že ukrajinští plánovači přišli s taktikou, která by mohla fungovat. Ukrajina nemá v úmyslu podniknout na Krym nesmyslný frontální útok, říká. Existují jiné, „zajímavé“ možnosti kombinovaných operací pozemních, námořních a leteckých sil. Ruskou námořní a leteckou dominanci lze podle něj narušit „asymetrickými triky“.

Za příklady mohou posloužit útoky ukrajinských dronů na Černomořskou flotilu z konce října, při nichž byla poškozena vlajková loď Admirál Makarov, a zničení kerčského mostu. „Zase všechny překvapíme – a to mnohokrát.“

Nepravděpodobný Krym

Západní spojenci Kyjeva se nechtějí veřejně bavit o ukrajinských vojenských ambicích. Ukrajinci zase tvrdí, že spojenci v soukromí nedrželi jejich plánovače nijak zkrátka. V rétorice se však začínají víc a víc rozcházet. Nejvýše postavený americký generál, předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley, jenž se řadí k nejobezřetnější části názorového spekt­ra v americké administrativě, 16. listopadu prohlásil, že je nepravděpodobné, že by Ukrajina „dosáhla v brzké době“ vítězství na Krymu.

Ukrajinští armádní plánovači si samozřejmě uvědomují, že Amerika – respektive zbraně, které jim poskytuje – je klíčem k tomu, aby toho vůbec někdy mohli dosáhnout.

Politické špičky v Kyjevě v soukromí připouštějí, že dobytí Donbasu a Krymu je mnohem složitější, než se ze sebevědomých prohlášení jejich vlády jeví. Uznávají, že značná část tamního obyvatelstva je vůči Kyjevu stále negativně naladěná. Při bojích u Charkova a Chersonu Ukrajincům výrazně pomáhala síť spřátelených informátorů na okupovaných územích.

Na Donbasu, který Rusko kontroluje už od roku 2014, by to vypadalo úplně jinak, protože většina obyvatel nakloněných Kyjevu odtamtud už dávno uprchla. Operace s cílem obsadit Krym by patrně narazila na odpor proruských partyzánských jednotek. S jistotou nemohou Ukrajinci počítat ani s podporou těch obyvatel, kteří by jim mohli být příznivěji nakloněni – například krymských Tatarů, kteří už převážně berou ruskou vládu jako fait accompli.

Analytik Mykola Bjeljeskov z ukrajinského Národního ústavu strategických studií však říká, že je prezident Zelenskyj nyní vázán svým slibem, že získá Krym zpět. Už před úspěšnými proti­ofenzivami u Charkova a Chersonu ukazovaly průzkumy, že 84 procent Ukrajinců odmítá jakékoli územní ústupky Rusku. Nyní je to číslo jistě vyšší. Je tedy možné, že ukrajinský válečný prezident sám sebe vmanévroval do kouta.

Pokus vrátit Krym bude pro ukrajinskou vládu nákladným vojenským podnikem – a může vyvolat roztržku se spojenci, které si nemůže dovolit znepřátelit. 

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com