Znečištění plasty a chemií už ohrožuje lidstvo, varují odborníci

Zamoření planety plasty a chemickými látkami podle vědců dosáhlo bodu, který výrazně ohrožuje stabilitu ekosystémů včetně lidské populace. Řešením je pouze okamžitá regulace.

Znečištění plasty a chemií už ohrožuje lidstvo, varují odborníci
ilustrační foto | Shutterstock.com

Planetu zaplavují plasty a také syntetické chemické látky, kterých je na 350 tisíc včetně pesticidů, antibiotik a průmyslových chemikálií. Plasty se nacházejí od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány, také toxické chemické látky jsou v přírodě stále více rozšířené.

Chemické znečištění už podle vědců dosáhlo hranice, za kterou se začnou ekosystémy hroutit, což znamená i přímé ohrožení lidské populace. Změny, které způsobil člověk, vedou k tomu, že je Země nejméně stabilní za posledních deset tisíc let. 

„Od roku 1950 došlo k padesátinásobnému nárůstu výroby chemikálií. Předpokládá se, že se do roku 2050 opět ztrojnásobí,“ varovala Patricia Villarrubia-Gómezová ze Stockholm Resilience Centre (SRC), jež se na studii podílela. Centrum zaměřené na odolnost a udržitelnost je výzkumné pracoviště, které zřídila Stockholmská univerzita a Královská švédská akademie věd.

Tempo produkce chemických látek a jejich uvolňování do přírody není v souladu s přežitím lidstva, tvrdí studie. Jedním z rizikových faktorů pro člověka je to, že rozšířené používání pesticidů ohrožuje hmyz, a zejména opylovače. 

Lidé o tom nepřemýšleli

Hlavní výzkumná pracovnice SRC Sarah Cornellová, jež se zaměřuje na biogeochemické procesy na Zemi, zdůraznila, že novinkou jejich přístupu je zohlednění toho, jak lidé mění planetu na globální úrovni produkcí plastů a chemickými látkami. „Lidé dlouhou dobu vědí, že chemické znečištění je špatná věc. Ale na globální úrovni o tom nepřemýšleli,“ vysvětlila

Určit, kdy znečištění chemikáliemi překročí hranici, po které už není možné dosáhnout původního stavu, je podle vědců ze Švédska složité, protože neexistuje hodnota, ke které se vztahovat. U koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se jako referenční hodnota bere předindustriální koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Navíc existuje velké množství různých chemických sloučenin a jen malá část z nich byla zkoumána z hlediska bezpečnosti dopadů na životní prostředí. 

Vědci posuzovali současnou situaci na základě kombinace dvou faktorů. Jedním z nich byla rychlost produkce chemických látek a druhým jejich uvolňování do přírody, jež se děje rychleji, než jsou odpovědné úřady ochrany životního prostředí schopny sledovat. I když nemají přesná data, je možné konstatovat, že už došlo k prolomení „planetární“ hranice.

„Existují důkazy, že se věci vyvíjejí špatným směrem. Například celková hmotnost plastů nyní převyšuje celkovou hmotnost všech žijících savců. To je pro mě jasný signál, že jsme hranici už překročili,“ poukázala Bethanie Carney Almrothová z Göteborské univerzity, jež se na výzkumu podílela. Svět je podle ní v průšvihu, ale stále se dá řada věcí změnit.

Globální tlak jako u uhlíku

Především by se jednotlivé státy měly zaměřit na recyklaci materiálů a oběhové hospodářství, aby se planetě v tomto směru ulevilo. Vědci volají po přísnější regulaci a zavedení stropu pro chemickou výrobu. Pouhé zaměření na snižování produkce uhlíku, o kterém hovoří klimatičtí bojovníci, podle nich nestačí. 

Podle vědců by měl vzniknout podobný orgán, jako je klimatický panel IPCC u Organizace spojených národů, jenž by tlačil na regulaci plastů a chemikálií na globální úrovni. Jeho ustavení prosazuje například švýcarská vláda

Skotský zoolog Ian Boyd z Univerzity v St. Andrews připustil, že chemická zátěž v přírodě je velkým problémem. I když je rozptýlená, celkový účinek na ekosystémy bude významný. Apeluje zejména na preventivní přístup při používání stále novějších chemických přípravků v přírodě. Už v roce 2017 jako hlavní vědecký poradce britské vlády varoval před používáním pesticidů v průmyslovém měřítku. 

Chemické znečištění planety je pátou z devíti kategorií, o které vědci tvrdí, že už byla překročena a představuje riziko pro lidskou populaci. Dalšími jsou globální oteplování, ničení přirozených biotopů, ztráta biodiverzity a nadměrné znečištění dusíkem a fosforem.