Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Vzestup bitcoinu je založen na pomíjivých faktorech a nevydrží, tvrdí americký analytik Dan Dolev
Vzestup bitcoinu je založen na pomíjivých faktorech a nevydrží, tvrdí americký analytik Dan Dolev
Neoficiální kopie vakcíny Moderna je pro velké farmaceutické firmy špatnou zprávou. Zformovala se proti nim koalice WHO, desítek států, špičkových vědců a veřejného mínění
Menší jihoafrická biotechnologická společnost Afrigen Biologics na začátku února oznámila, že se jí podařilo vyrobit několik mikrolitrů (miliontin litru) vakcíny firmy Moderna. Vzhledem k tomu, že dotyčnou vakcínou se očkuje už déle než rok, lze její – Modernou neschválené – okopírování sotva označit za vědecký průlom. Přesto jde o pozoruhodnou zprávu, která ukazuje hloubku příkopů vykopaných mezi velkými farmaceutickými firmami na jedné straně a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a desítkami vlád chudého jihu na straně druhé.
Spor se vede o to, jestli mají být vakcíny proti covidu-19 chráněny patenty jako obvykle, nebo mají dostat výjimku tak, aby je coby generika mohl vyrábět kdokoli. Obě strany mají své argumenty. Farmaceutické firmy tvrdí, že bez patentů nevydělají dost peněz a nebudou moci dostatečně investovat do nákladného vývoje nových vakcín a léků. Druhá strana argumentuje skutečností, že zhruba sedmdesát procent moderních mRNA vakcín společností Moderna a Pfizer–BioNTech skončilo v bohatých zemích a „chudý svět“ se musel spokojit se zbytkem. Navíc čísla mluví jasně: zatímco v Evropě se mohl naočkovat, kdo chtěl, v řadě afrických zemí – včetně třeba 200milionové Nigérie – dostalo vakcínu méně než deset procent obyvatel.
Spor se táhne od října 2020, kdy Jihoafrická republika a Indie spolu s vládami šedesáti dalších států navrhly Světové obchodní organizaci (WTO) výjimku z platnosti dohody TRIPS, která zaručuje farmaceutickým firmám (zpravidla) dvacetiletý monopolní patent na jejich výrobky. Na výjimce, která se měla týkat veškerých patentů na covidové vakcíny, léky a testy, by se ovšem muselo shodnout všech 164 členských států WTO, a tak se ji – byť se k podporovatelům překvapivě přidaly i Bidenovy Spojené státy – nepodařilo prosadit dodnes. Loni v červnu proto Světová zdravotnická organizace spustila v Jihoafrické republice technologický hub, jehož cílem je okopírovat vakcínu Spikevax vyráběnou Modernou, byť ta – stejně jako společnost Pfizer – jakoukoli spolupráci odmítla a klíčovou složku vakcíny (sekvenci mRNA, která v lidském těle spouští imunitní reakci) si kontroverzně patentovala.
Pak už to šlo rychle. Na konci září se do výroby řečené mRNA sekvence pustil tým z University of the Witwatersrand v Johannesburgu. Spolehnout se přitom mohl na peníze poslané z Francie, Německa či Belgie a kromě toho na odbornou pomoc řady špičkových vědců z celého světa včetně odborníků z amerického Národního zdravotnického institutu (NIH), který s Modernou spolupracoval na vývoji vakcíny, ovšem nyní s ní vede patentovou při. Na začátku prosince univerzita klíčovou komponentu vakcíny dokončila, což tamní šéf výzkumu genové terapie Patrick Arbuthnot okomentoval pro prestižní vědecký časopis Nature slovy: „Nenechali jsme se zastrašit, protože syntéza mRNA je poměrně obecný postup.“ Hned poté se do výroby zapojila Afrigen Biologics a sekvenci mRNA obalila lipidovými (tukovými) nanočásticemi, které účinnou látku roznášejí po těle.
Dalším postupným úkolem je začít vakcínu vyrábět v mnohem větších objemech a Afrigen Biologics už podle agentury Reuters slíbila, že svou technologii předá brazilským a argentinským farmaceutickým společnostem. Světová zdravotnická organizace počítá s tím, že do fáze klinických testů by vakcína mohla vstoupit letos v listopadu.
Je to hezký příběh s mnoha hrdiny, jenže nezpochybnitelným vítězem jsou stále velké farmaceutické firmy. Zisky z prodeje vakcín jsou jedním slovem úchvatné. Moderna na začátku ledna uvedla, že pro letošek podepsala smlouvy na dodávku vakcíny za 18,5 miliardy dolarů, a Pfizer očekává, že letos za svoji vakcínu utrží dokonce 32 miliard dolarů. Čas navíc rychle běží a není jisté, jestli „svobodná“ vakcína vůbec někdy k něčemu bude a jestli po svém dokončení nebude beznadějně zastaralá. Nemusí to tak ale být navždy: hned u příští generace vakcín může kopírování zabrat řádově méně času. Vznik silného kartelu – složeného ze Světové zdravotnické organizace, desítek vlád, špičkových vědců a veřejného mínění, které je na „nenažranost“ farmaceutického průmyslu obzvláště citlivé – není pro výrobce vakcín do budoucna ani trochu dobrá zpráva.
