Vybrané články
z týdeníku The Economist

Zlatá klec za Velkou čínskou zdí

Globalizace měla Čínu změnit. Místo toho se ukazuje, že Čína mění globalizaci.

Zlatá klec za Velkou čínskou zdí
ilustrace Vojtěch Velický

Na začátku loňského roku, kdy covid-19 na několik týdnů v podstatě zastavil celou Čínu, se nadnárodním korporacím naskytl pohled na jiný druh globalizace -takový, v jehož srdci chybí dynamická čínská ekonomika. Propukla panika.

Zahraniční podniky uznávaly, že si vypěstovaly příliš velkou závislost na Číně, která se pro ně stala nejsnazším a nejlepším místem pro výrobu i odbyt jejich zboží, ať už na export, nebo pro domácí trhy. Nový virus, který se přidal k obchodní válce s Amerikou, byl označen za užitečný šok, který vyvolá velké změny. Firmy se zapřísahaly, že vybudují odolnější dodavatelské řetězce a zapojí dodavatele z dalších zemí, ale zároveň zachovají své výrobní kapacity „v Číně pro Čínu“, aby byly schopny obsloužit čínskou poptávku, až se vrátí.

O rok později je nálada zcela jiná. Téměř šest set společností se zúčastnilo každoročního průzkumu podnikatelské důvěry, který provedla a 8. června zveřejnila Obchodní komora Evropské unie v Číně. Téměř bez výjimky popisovaly sílící optimismus ohledně Číny, jejíž ekonomika se vrátila k růstu mnohem rychleji, než se čekalo. Tři čtvrtiny evropských firem hlásily, že byly v roce 2020 v Číně ziskové, což jim umožnilo poslat výnosy do centrál, které zápolí s mizernými výsledky jinde ve světě.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit