Žižkovák na tahu

Martin Louda pochází z pražského Žižkova a po čase zde opět i s rodinou bydlí. Ovšem nejen to. Dosud málo známý developer bude v následujících letech tím, kdo nejspíš významně promění tvář svérázné pražské čtvrti. A nebudou chybět kontroverze. Chystaná rekonstrukce prvního pražského mrakodrapu Radost (dříve Dům odborových svazů), který Louda vlastní spolu s majiteli koupelnového řetězce Siko, je pod přísným dohledem památkářů. S městskou částí pak coby majitel fotbalové Viktorie Žižkov vede ostré spory ohledně budoucnosti přilehlého stadionu tradičního pražského klubu.

V poslední době o vás bylo díky Radosti i Viktorii Žižkov hodně slyšet. Jaká je však vaše historie a jak jste se k oběma viditelným investicím dostal?

V nemovitostech, developmentu a stavebnictví pracuji už přes 20 let. Dominující pro mě vždy bylo bydlení, tedy jak, kde a proč právě tam chtějí lidé bydlet. Je to přitom náročnější než kanceláře nebo obchody, čímž to nechci podceňovat, ale rezidenční segment je mnohem složitější, co se týče povolování, komunikace s klienty i doby výstavby. Po škole jsem začal pracovat jako konzultant, dělal monitoring trhu, sledoval trendy. Díky tomu jsem přicházel do styku se všemi mezinárodními investory a jeden z nich mi nabídl, abych vedl jeho investice tady v Česku. Tak jsem se stal investorem do rezidenčního bydlení.

Můžete dát příklad nějakého významného projektu z té doby?

Hodně spokojený jsem s bytovým projektem v Malešicích, který je opravdu velký, má asi 600 jednotek. Kupoval jsem ho v roce 2009, kdy doznívala ekonomická krize, a bylo to nejspíš hazardérství. Ale podařilo se to, a když se na to kouknu po deseti letech, rád bych někdy zrealizoval další projekty tohoto rozsahu. Myslím, že se tam lidem dobře bydlí, sám jich několik znám a i já tam byt vlastním, byť tam nebydlím. Baví mě ale i jiné věci.