Život na dluh

Pokud skupinovou imunitu neprolomí nové varianty viru, měl by český HDP někdy v pololetí 2022 dosáhnout stejného výkonu jako v předcovidovém roce 2019.

Ministerstvo financí vytáhlo do boje za státní rozpočet na příští rok a hlavním argumentem zdůvodňujícím navrhovaný schodek ve výši 390 miliard korun je meziroční zlepšení oproti letošnímu plánovanému deficitu a vysoké kapitálové výdaje. Ani zběžné porovnání základních čísel nemůže skončit pokýváním hlavičkou, že paní ministryně dělá, co může.

Kdo bude vládnout

Předně, schodek je navrhován vyšší, než byla loňská skutečnost (-367 miliard), kdy byla ekonomika postižena bezprecedentním poklesem. V takové situaci bylo brzdění poklesu, ať již snižováním daní, nebo poskytováním nejrůznějších odkladů a přímých podpor namístě. Z letošních plánovaných 500 miliard má řekněme tak 200 přímou či nepřímou souvislost s covidem-19 a zbytek hledejme ve faktu, že máme volební rok a že se čeká docela vyhrocený souboj o to, kdo bude v Česku po říjnu vládnout.

Z takto nastaveného „benchmarku“ ministerstvo financí navrhuje deficit, který je ekonomickému cyklu zcela nepřiměřený. Díky letošnímu oživení, které by mělo s ještě větší intenzitou pokračovat v roce příštím - odhady pro něj uvádějí až 4,8 procenta, tedy zhruba dvojnásobek dlouhodobého průměrného tempa růstu od vzniku České republiky. V takovýchto letech by se měly finance konsolidovat, a ne že ne.

Navíc pokud skupinovou imunitu neprolomí nové varianty viru, měl by český HDP někdy v pololetí 2022 dosáhnout stejného výkonu jako v předcovidovém roce 2019. Takže je docela logické, když základní parametry navrhovaného rozpočtu budou porovnávány právě s tehdejšími výsledky. Jenom pro připomenutí: saldo tehdy skončilo v - na dnešní poměry směšném - záporu 28,52 miliardy korun českých, což s rezervou „stíháme“ za necelý měsíc.

Výdajový pes

Celkové rozpočtové příjmy jsou na příští rok navrhovány ve výši 1,485 bilionu korun, tedy o necelých čtyřicet miliard vyšší než skutečnost za rok 2019. Nebýt fiskálně zcela nevybalancovaného daňového balíčku, plánované příjmy by tehdejší úroveň hladce překonaly.

Pes je zakopán ve výdajích. Ty jsou navrhovány na 1,875 bilionu korun, kdežto v roce 2019 byly blahé paměti necelých 1,552 bilionu, což představuje navýšení výdajů o 323 miliard korun.

Jinak řečeno, drtivá většina salda připadá na vrub nárůstu výdajů, a to nikoli těch kapitálových, které oproti roku 2019 vzrostly o necelých 50 miliard. Nebuďme hnidopiši, nezkoumejme cenový vývoj, který by v reálném vyjádření hladinu investic ponížil, a konstatujme, že budou - alespoň ve většině případů -představovat nějaký hmatatelný vklad do budoucnosti.

Celý zbytek salda je život na dluh.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní