Zima se blíží: Co dělat, až Putin zavře kohouty

Pokud jste se posledních pár dní zaživa opékali někde na středomořském pobřeží nebo jste se při vlně veder pomalu grilovali v ulicích Berlína, Londýna či Říma, je chladné počasí asi tím posledním, co vás právě trápí. Ale nenechte se mýlit, zima se blíží a s nejvyšší pravděpodobností bude krutá a rozvratná, o což se postará energetická krize, kterou Vladimir Putin zhoršuje utahováním plynových kohoutů.

Za posledních deset let je to už několikátá krize, která hrozí rozervat Evropu na kusy, mimo jiné můžeme připomenout krizi eurozóny na začátku druhé dekády 21. století a přistěhovaleckou krizi v roce 2015. Energetický šok ze zimy 2022/2023 se k nim klidně může zařadit. Jednotu a odhodlání kontinentu prověří další těžká zkouška.

Ostřílení a nervózní

Většina Evropanů stále ještě hrozící plynovou katastrofu nevidí ani necítí, ale výstražná světla na trzích už se rozblikala. Ceny za dodávky plynu na letošní zimu (184 dolarů za megawatthodinu) jsou téměř stejně vysoké jako na začátku března, krátce po ruském vpádu na Ukrajinu, a sedmkrát vyšší, než je dlouhodobý průměr. Vlády ve Francii a v Německu už chystají záchranu ochromených podniků veřejných služeb a někteří investoři si sázejí na to, které průmyslové firmy do roka zbankrotují, až bude plyn na příděl. Většina evropských politiků nedokáže lidem přiznat, jak těžká rozhodnutí je čekají, a dokonce i na ostřílených obchodnících s energiemi, které nerozhodí nějaká válka nebo převrat, jsou znát obavy.