Ženy povinně ve vedení firem? Češi to nepodporují

Evropská unie zavádí kvóty na zastoupení žen ve velkých firmách. Češi však pro takové opatření příliš pochopení nemají.

Ženy povinně ve vedení firem? Češi to nepodporují
Žena ve vedení firmy? V pořádku. Ale nezavádějme to povinně, myslí si Češi. | foto Shutterstock.com

V Evropské unii mají od roku 2026 začít platit čtyřicetiprocentní kvóty pro zastoupení žen ve vedení firem obchodovaných na burze. Češi však toto opatření převážně nepodporují. Jak vyplývá z průzkumu poradenské společnosti Moore, více než šedesát procent Čechů si nepřeje zavedení kvót určujících podíl žen ve vedení podniků. Naopak k jejich zavedení se přiklání jen bezmála čtvrtina.

„Podpora kvót je mezi širokou veřejností minoritní, nevnímají je příliš pozitivně. Platí to o respondentech napříč věkem a vzděláním,“ uvedla k výsledkům průzkumu Marcela Hrdá, partnerka v Moore.

 

Z respondentů, kteří se v průzkumu vyjádřili k případné autoritě žen ve funkcích dosažených s pomocí kvót, ji za srovnatelnou s autoritou získanou profesním růstem s jistotou považuje pouze dvanáct procent žen a osm procent mužů.

„Nejen 72 procent dotázaných mužů, ale také 59 procent žen se přiklání k názoru, že by autorita žen v kvótami určených pozicích nebyla srovnatelná se situacemi, kdy ženy dosahují skvělých profesních úspěchů a vysokých pozic přirozenou profesní cestou,“ komentuje Lucie Krejčová, HR manažerka ve společnosti Moore Advisory CZ, a dodává, že je pravděpodobné, že se připravovaná evropská legislativa vůči ženám do značné míry obrátí.

„Může například vést k narušení systémů nástupnictví ve firmách a nabourání postupně budované firemní kultury. U žen ve funkcích dosažených díky kvótám dojde k oslabení přirozené autority ve prospěch té vnucené, o to většímu tlaku mohou čelit ze strany podřízených,“ říká Krejčová.

 

Obecně jsou však Češi ženám v managementu nakloněni. Šest z deseti se totiž domnívá, že větší množství žen ve vedení podniku je prospěšné pro jeho fungování.

„Ženy do vedení podniků patří, ale kvóty nejsou ten správný způsob, jak je tam dostat. V tomto směru je třeba postupovat pomocí kroků, které ženám umožní souběžné budování kariéry a péči o rodinu, pokud o to mají zájem. Flexibilita pracovních úvazků, práce z domova, jednoduché postupy a procesy pro start podnikání, různé podpůrné programy péče o dítě jsou jenom některé z oblastí, kde je co zlepšovat, abychom ženám umožnili lepší profesní realizaci,“ říká Marcela Hrdá s tím, že mezi tuzemskými manažery tvoří ženy pouze 29 procent. V rámci Evropské unie vykazuje nižší podíl pouze sedm států.

Průměrný podíl žen na celkovém počtu manažerů dosahoval ve třetím čtvrtletí roku 2020 v Evropské unii hodnoty 34 procent. Největší podíl byl zaznamenán v Lotyšsku, a to 45 procent. Za Lotyšskem následovalo Polsko a Bulharsko. Naopak nejméně žen ve vedoucích pozicích mají v Chorvatsku s 24 procenty. Málo manažerek je také v Nizozemsku nebo na Kypru.

Evropské kvóty se mají týkat firem obchodovaných na burze a také těch, které mají více než 250 zaměstnanců. Podle odhadů by se měly dotknout 2300 firem a 450 milionů lidí. Legislativa však nepočítá s přísnými sankcemi za nesplnění cílů. Po nesouhlasu některých členských států bude tato otázka výhradně pravomocí orgánů unijních zemí. Již loni přijala vláda Andreje Babiše (ANO) Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021 až 2030, která navrhuje opatření nutná pro dosažení rovnosti žen a mužů v ČR na srovnatelné úrovni s ostatními státy EU.