Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Proč si Ursula von der Leyenová ve funkci šéfky Evropské komise vede mnohem lépe, než kdokoli čekal

Pod vedením Ursuly von der Leyenové se politická struktura EU začala v tichosti přeskupovat a Komise získávala čím dál větší moc.

Proč si Ursula von der Leyenová ve funkci šéfky Evropské komise vede mnohem lépe, než kdokoli čekal
Ursula von der Leyenová | Shutterstock.com

Jenom pár dní poté, co se Ursula von der Leyenová vrátila z kontroverzní návštěvy Číny, měla odletět do Jižní Ameriky, aby podpořila tamní unijní obchodní dohodu. Jako malý akt milosrdenství musela být schůzka s brazilským prezidentem odložena. Určitě ten oddech potřebovala. Za poslední čtyři měsíce se do jejího diáře natěsnala návštěva amerického prezidenta Joea Bidena ve Washingtonu, projev v kanadském parlamentu, čaj s britským králem Karlem, účast na zasedání německé vlády, summity 27 hlav států EU v Bruselu a cesty za lídry Británie, Estonska, Francie, Itálie, Norska, Švédska a Ukrajiny. V květnu odletí na summit G7 do Japonska.

Tyto výlety nepodniká z nějakého plezíru. EU prochází dramatickými otřesy. Válka v Evropě si vynutila přehodnocení jejího šest desetiletí trvajícího mírového projektu. Von der Leyenová formuluje reakci na problémy, které se na EU valí, od chybějícího ruského plynu po nedostatečné výdaje na obranu. Unijní ekonomika, která sotva vybředla z covidu-19, najíždí na nové koleje, které jí mají pomoci lépe čelit americkým protekcionistickým zeleným dotacím, snížit přílišnou závislost na Číně a vypořádat se s imperativy změny klimatu.

Předchozí krize, jako například finanční krize eurozóny před deseti lety, hrozily rozpadem EU. Nejnovějším zdrojem tření je sílící debata o tom, jak přistupovat k Číně. Pandemie covidu a následná ruská válka na Ukrajině však Unii vdechly nový pocit jednoty. Evropa se sjednotila kolem modré vlajky se zlatými hvězdami, třepotající se před sídlem eurokomise v Bruselu. Ve své rozlehlé kanceláři ve třináctém patře von der Leyenová řekla The Economist: „Ukázali jsme jednotu, protože jsme od samého začátku chápali, že tato ruská válka na Ukrajině změní Evropu.“

Rozená Evropanka

Její jmenování v roce 2019 bylo překvapením. Dlouholetá spojenkyně bývalé kancléřky Angely Merkelové do té doby spíš přežívala, než aby vzkvétala, na německém ministerstvu obrany. Nejvyšší bruselská funkce ovšem mnoha jazyky plynně hovořící von der Leyenové seděla podstatně lépe: vyrostla v Bruselu, její otec byl vysokým úředníkem EU v letech formování bloku. „Jsem rozená Evropanka,“ říká.

Na začátku bavily eurokraty tři zvláštnosti. Zaprvé neobvyklá cesta von der Leyenové k moci – studovala ekonomii, než se stala lékařkou, načež se snažila skloubit politickou kariéru s výchovou sedmi dětí. Zadruhé se rozhodla změnit část své bruselské kanceláře v obytnou zónu, aby skutečně mohla zasvětit dlouhé dny a noci práci (někteří její předchůdci nebyli zdaleka tak pracovití). Zatřetí měla ve zvyku od samého začátku hovořit o tom, že šéfuje „geopolitické“ komisi. Řízení unijní bruselské exekutivy s 32 tisíci zaměstnanci je často spíš o usměrňování skřípající technokracie než o vysoké politice.

Pod jejím vedením se však politická struktura kontinentu začala v tichosti přeskupovat a Komise získávala čím dál větší moc. Jednou z prvních výzev se stal covid-19, který udeřil krátce poté, co se v roce 2019 ujala funkce. Tehdy musela von der Leyenová ze všech sil bojovat proti opětovnému vztyčení bariér mezi jednotlivými státy. Národní vlády pověřily její podřízené nákupem vakcín pro 447 milionů Evropanů, což byl úkol, na který nebyla Komise vůbec připravená a podařilo se jej splnit jen za cenu drahých prvotních zpoždění.

Dnes mluví čtyřiašedesátiletá von der Leyenová o tom, že se Komise musela „chopit příležitosti a prokázat sílu vést“. Jedním z příkladů byl fond obnovy v hodnotě 750 miliard eur, což je dramatický federalizační skok. Peníze z něj lze rozdělovat jen v souladu s prioritami stanovenými Bruselem – a ten jej používá jako páku na neposlušné státy. Polsko a Maďarsko, které podle názoru Komise ochromily svou justici, doteď z fondu neviděly ani euro.

Válka přinesla další změny. EU odpověděla na Putinovu invazi na Ukrajinu deseti koly sankcí vůči ruskému režimu a 38 miliardami eur pomoci pro Ukrajinu. Zhruba 3,6 miliardy eur dokonce šlo na zbraně, což bylo donedávna tabu. Když se Evropa následně odstřihla od ruského plynu, vyvolalo to otázky ohledně unijní závislosti na okolním světě. Von der Leyenová hovoří o „odolnosti“ – což je koncept nepříliš vzdálený od ideje „strategické autonomie“, kterou hlásá francouzský prezident Emmanuel Macron, s nímž von der Leyenová nedávno vyjela do Číny.

Tato cesta ostatně názorně ukázala ošemetnou mocenskou dynamiku v Evropě, kde národní lídři stále hrají prim. Krátce před návštěvou Pekingu von der Leyenová v razantním projevu varovala, že se „Čína odvrátila od éry ‚reforem a otevírání‘ a vstupuje do nové éry bezpečnosti a kontroly“. Čínští představitelé se postarali o to, aby v Pekingu hrála druhé housle mnohem vstřícnějšímu francouzskému prezidentovi, když jí například poskytli výrazně kratší čas ve společnosti s prezidentem Si Ťin-pchingem. Každý, kdo hledal neshody v evropském přístupu k Číně, je měl přímo před očima. Macron následně všechno zhoršil, když novinářům při zpáteční cestě řekl, že by Evropa podle něj neměla být „následovníkem“ Ameriky, pokud by eskalovala krize kolem Tchaj-wanu.

Zdroj vlivu

Ať už jde o svícení, vývoj zbraní, nebo výrobu elektrických aut, Evropa chce být samostatnější. Unijní pravidla, díky nimž patří ekonomiky členských států k nejotevřenějším na světě, tedy přestávají vyhovovat. Vzniká nový ekonomický model, v němž hraje mnohem větší roli stát a spolu s ním i bruselská byrokracie. Částečně je to důsledek jediného bodu původní evropské agendy, který beze změny přežil poslední vývoj událostí. Evropa i nadále hodlá snížit do roku 2030 své uhlíkové emise o 55 procent oproti roku 1990 a má šanci dosáhnout emisní neutrality do roku 2050.

Co bude dál? Funkční období von der Leyenové skončí v roce 2024. Někteří kritici jí vyčítají, že koncentruje moc v rukou malé skupinky poradců. Jiní reptají, že jenom vychází vstříc kolektivním zájmům členských národních vlád, místo aby se snažila naplnit nějaký vyšší evropský ideál. Možná právě proto jí chce většina států funkci svěřit i na další volební období. Tajuplný proces rozdělování unijních funkcí (bude se o nich rozhodovat po evropských volbách za rok) by jí však mohl podrazit nohy. Kolují zvěsti, že by mohla zakotvit v čele NATO, které má rovněž v Bruselu centrálu. Když se jí zeptáte na budoucí plány, dočkáte se jen pousmání ostřílené političky.

Dvojí tragédie covidu a války lékařce přeučené na ministryni obrany pozoruhodně sedla. Byla to výzva, v níž velmi snadno mohla selhat, ale ona ji zvládla. Udržování evropské jednoty je „nekončící práce“, říká. Ona jednota je zdrojem nečekaně silného vlivu EU v posledních měsících – také jejího vlastního vlivu. „Je to něco… na čem musíte pracovat dennodenně,“ dodává von der Leyenová. 

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com