Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Josefa Koláře se citelně dotýká současná kritika velkých zemědělců. Není divu, patří totiž mezi ty největší. Z necitlivého hospodaření ho přitom v žádném případě nařknout nelze.
Josef Kolář je typický selfmademan. Před lety začal hospodařit na třinácti hektarech polí po rodičích. Dnes spadá pod jeho Rhea Holding 22 tisíc hektarů půdy, a ten tak patří vedle Agrofertu, Agra Měřín či Úsovska mezi největší zemědělské skupiny v Česku. Zkrácení dotací pro velké zemědělce plánované vládou Koláře citelně zasáhne. „Nejsem vysmátý, když mi vezmou dotace, mám problém. Každý rok se bance zpovídám a není to legrace,“ říká Kolář v rozhovoru pro týdeník Hrot.
Problém podle něj není ani tak v rostlinné výrobě, Kolář je však velkým chovatelem prasat, drůbeže či dojnic a produkce vepřového masa je kvůli mimořádně nízkým výkupním cenám už dva roky ztrátová. „Na kile vepřového je dnes deset korun ztráta. Za rok expedujeme šedesát tisíc prasat na jatka, prase má v průměru 115 kilo, to máte sedmdesát milionů ztrátu,“ říká. A zemědělci obvykle sanují personálně i energeticky náročnou živočišnou výrobu právě z výnosů výroby rostlinné.
Přesto zemědělce hospodařícího na pomezí jižní Moravy a jižních Čech ani nenapadne, že by ztrátové chovy omezoval, naopak, jeho záměrem je stavy zvířat i v nepříznivé situaci dál rozšiřovat.
Kolářovou filozofií je, že na pole patří nikoli průmyslová hnojiva, ale hnůj, který může získat jen z živočišné výroby. Zdravá půda s dostatkem organické hmoty pak zadržuje vodu, brání erozi a má příznivý dopad na krajinu a životní prostředí. Proto těžce nese současnou kritiku velkých zemědělců.
„Chce mi někdo říct, že zemědělec, který je menší než já, ale nedal za třicet let na pole kotouč hnoje, je dobrý a já špatný?“ dodává naštvaný Kolář.
Celý rozhovor s Josefem Kolářem si můžete přečíst v tištěném vydání týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 7. února.
