Země budoucnosti? Spíš podivností. Co o Česku říkají zahraniční průvodce

Právě nyní, kdy Češi plánují, chystají se či již tráví letní dovolenou a podivují se nad zvyky v ostatních zemích, by se měli podívat, co si ostatní myslí o nich. Protože přezůvky pro hosty, tučná jídla, chataření, štědrá mateřská nebo lpění na vysokoškolských titulech jsou něčím, co cizinci po právu nechápou. Týdeník Hrot zmapoval, co zajímavého si o Češích a Česku myslí zahraniční průvodcovské tituly, z nichž turisté čerpají znalosti. A díky tomu například vědí, že „žádný Čech nemyslí opravdu vážně, pokud vám doporučí návštěvu Kladna“.

Stydlivý, nebo naštvaný

Autorů, kteří by měli pobyt v Česku opravdu odžitý, není mnoho. Ale pokud se najdou, jejich zkušenosti se shodují. Vynechme klišé o pražských kapsářích a taxikářích, které všechny průvodce heslovitě opakují. Podívejme se na ty, jejichž zážitky jsou pro krajany turisty nevšední a tvoří česká specifika. Začněme pohledem na českou povahu. Nutno říct, že zahraniční průvodce jsou docela shovívavé. Může to být dáno tím, že se k západním turistům Češi chovají přece jen o chloupek lépe než sami k sobě, možná také tím, že napsat do průvodce větu o nejnevraživějším národu světa by znamenalo zabít zbytek knihy - čtenář by ji hned odložil s tím, že do Česka nepojede.

Ale konkrétně. Průvodce Rough Guide tvrdí, že „může být snadné zaměnit stydlivost Čechů za nevraživost a lidé, kteří mluví docela dobře anglicky, vám často řeknou, že to vůbec ne umějí. Ale často je to spíše kvůli nedůvěře než nepřátelství“. Průvodce londýnské překladatelské agentury Kwintessential zase označuje Čechy za zdvořilé a nekonfliktní. Jejich „váhání se může jevit jako zdvořilost nebo nepřímý způsob, jak odmítnout“. Milé.