Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Čísla jsou neúprosná. Stamiliony korun propojující lidi a úřady přes počítač neměly efekt.
Česku se stále nedaří převést komunikaci s úřady do elektronické podoby. Třináct let poté, co projekt odstartoval tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, statistiky ukazují, že jen polovina Čechů, kteří loni potřebovali odeslat státu formulář, využila elektronickou formu. Pro srovnání, v nejlepším Finsku se podíl vyšplhal na 94,4 procenta.
Čísla vycházejí z celoevropského indexu DESI. Index digitální ekonomiky a společnosti vypracovala Evropská komise a výsledky nejsou pro Babišovu vládu lichotivé. Platí to o to více, že si digitalizaci vytkla jako jeden z programových cílů. Vláda ve svém programovém prohlášení mluví o úplném pokrytí Česka cenově dostupným vysokorychlostním internetem, propojení všech státních databází a elektronické identitě pro každého občana. „Dostaneme služby pro občany, podnikatele, firmy a instituce do každého počítače,“ slíbila vláda. K tomu ale nedošlo.
Žebříček vedou severské státy, což se dá vzhledem k jejich ekonomickému náskoku pochopit. Jenže Čechy porazilo i Polsko a v tabulce Východu jsou tak druzí. Česko s 62,4 bodu za průměrem EU (72 bodů) zaostává, oproti poslednímu hodnocení si navíc o jedno místo pohoršilo. „Slabých výsledků Česko dosahuje i z hlediska aktivních uživatelů služeb e-governmentu. Méně využívají elektronickou formu interakce s veřejnou správou pouze v Itálii, Řecku a Německu,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Podle dat Českého statistického úřadu využívalo v roce 2018 internet ke komunikaci s úřady 38,5 procenta Čechů starších 16 let. Informace na webových stránkách státních institucí pak vyhledává jen 30 procent Čechů.
Problému si všiml i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Spočítal, že ministerstvo vnitra v letech 2012 až 2019 na digitalizaci veřejné správy vynaložilo necelých 300 milionů korun, efekt je ale velmi slabý. Portál občana čili klíčový rozcestník pro e-government používá jen 0,5 procenta lidí. Vypovídající je i fakt, že ministerstvo vnitra do konce roku 2019 vydalo 1,76 milionu elektronických občanek, ovšem pouze 13 procent držitelů si nechalo aktivovat certifikát pro elektronickou identifikaci.
„Bohužel se ukázalo, že i přesto, že má ČR vybudovanou infrastrukturu e-governmentu a investovala do ní nemalé prostředky, služby pro občany se nezlepšily. Například letošní situace kolem koronavirové krize přitom ukázala, jak důležité je, aby státní správa byla schopna poskytovat služby občanům na dálku,” uvádí prezident NKÚ Miloslav Kala.
