Železnice na kolenou. Brusel slibuje plán podpory

Evropská komise hodlá dostát slibu, že letošek bude rokem železnic. I přes loňský drastický propad počtu zákazníků chce dosáhnout toho, že železnice vyjde z krize silnější.

Železnice na kolenou. Brusel slibuje plán podpory
ilustrační foto | Profimedia.cz

Měla to být oslava. Brusel vyhlásil rok 2021 rokem železnic. Paradoxně k tomu dochází ve chvíli, kdy se sektor nachází v katastrofální kondici. Osobní železniční doprava je v celé Evropské unii na kolenou. Kvůli pandemii čínského viru se tržby železničních společností propadly o desítky procent kvůli výraznému odlivu pasažérů.

Ve Francii, Itálii a Španělsku přesáhl pokles počtu pasažérů ve druhém kvartálu 77 procent, v Německu činil 59 procent. Ve třetím kvartálu byl pokles zhruba poloviční. Jednou z mála výjimek je Nizozemsko, kde byl počet pasažérů celý rok stabilní. Na tuto mizerii reaguje Evropská komise, která chce řadou opatření železniční dopravu vzkřísit, protože je ekologičtější než silniční

„Evropský rok železnice má symbolický význam. V roce 2021 ale provedeme jak regulační, tak osvětové aktivity,“ slíbila komisařka pro dopravu Adina-Ioana Văleanová. Zatímco se osobní doprava na železnici výrazně propadla, nákladní naopak rostla, protože se uvolnily kapacity pro nákladní vlaky. Rumunská politička tvrdí, že je třeba trend posilování nákladní dopravy na kolejích udržet i v době, kdy se do vlaků vrátí běžní zákazníci. 

Malí dopravci před kolapsem

Problém je ale v tom, že loňskou sezonu nemusí přežít řada menších železničních dopravců, kteří zvyšují na evropském železničním trhu konkurenci. Tím, že by z trhu zmizeli slabší hráči, by došlo k zastavení liberalizace celého sektoru, varovala Evropská agentura pro železnice (ERA), která má za úkol integrovat železniční systémy v EU. 

Miliardová ztráta
České dráhy oznámily, že za loňský rok vykázaly ztrátu ve výši čtyř miliard korun. Tržby z osobní dopravy jim drasticky poklesly kvůli lockdownu. Nejvíce na jaře, kdy počet cestujících klesl až o 90 procent. Na podzim byla poptávka pouze pětinová. Kvůli tomu se musí propouštět a snižovat platy, hlavně u managementu. To rozčílilo ministryni práce Janu Maláčovou, podle které není možné, aby státní firma snižovala mzdy, když vláda prosadila zrušení superhrubé mzdy. 

Přitom část zemí, jako je Rakousko, Německo nebo Nizozemsko, už souhlasila s podporou železničních firem. Ty, které dostanou finanční injekci od národních vlád, pak samozřejmě získají na evropském trhu strategickou výhodu, protože své služby mohou nabízet po celé Unii. 

EU chce podporovat modernizaci celého železničního sektoru, aby byl schopen zvýšit přepravní kapacity. Považuje jej za více udržitelný než silniční dopravu. Celkem dopravní sektor tvoří 25 procent produkce skleníkových plynů, železnice ale produkuje jen půl procenta emisí. Přitom přepraví sedm procent všech pasažérů a 11 procent zboží.

Dotace na koleje

Evropská komise počítá s tím, že dopravu, která produkuje skleníkové plyny, finančně znevýhodní oproti ekologičtějším variantám. Právě železniční sektor by měl patřit mezi největší příjemce evropských dotací. Investice mají proudit zejména na zlepšení infrastruktury, aby se lidem časově vyplatilo používat vlaková spojení. To znamená i podporu vysokorychlostních tratí. 

Văleanová tvrdí, že by se délka tratí, na kterých vlakové soupravy jezdí alespoň rychlostí 250 kilometrů v hodině, měla do roku 2030 zdvojnásobit. Rychlovlaky mají být kvalitní náhradou za kratší letecká spojení mezi jednotlivými evropskými městy. V roce 2019 bylo těchto tratí přes devět tisíc kilometrů. Nejvíce jich bylo postaveno ve Španělsku, Francii a v Německu.

Atraktivitu železnice mají zvýšit i další infrastrukturní projekty, jež mají být do deseti let v provozu. Je to například tunel pod Brennerským průsmykem, vysokorychlostní železnice spojující Lyon a Turín nebo kombinovaný tunel pro železnici i auta mezi německým ostrovem Fehmarn a dánským Lollandem. 

Od letošního roku se má také výrazně zjednodušit certifikace železničních vozidel a provozovatelů železniční dopravy, aby se vytvořil jednotný železniční prostor v rámci EU. V rámci podpory nových technologií má na železnici dojít k většímu nasazení vodíkových souprav a vlaků s akumulátory tam, kde nejsou tratě elektrifikovány.

V Evropě není elektrifikováno 39 procent tratí, proto firmy, které vyrábějí vodíkové vlaky nebo soupravy s akumulátory, vidí v tomto segmentu velký potenciál. Francouzský výrobce Alstom tvrdí, že do roku 2035 se bude muset v EU vyměnit přes 4500 regionálních vlaků, jež jezdí na naftu.