Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Země se zavázala k ochraně klimatu. Na své cíle by ale měla dávat šestkrát víc peněz každý rok.
Česko rozehrálo malý zelený podvod. Ačkoli v Evropě slíbilo, že přidá plyn v ochraně klimatu, podle čísel nové studie to vypadá, že závazkem celá akce také skončila. K usvědčení české vlády stačila, jako mnohokrát předtím, jednoduchá věc: Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) porovnali klíčový dokument s názvem Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu s reálnými výdaji, které vláda na své cíle posílá. Výsledek? Každý rok by bylo třeba vynaložit šestinásobek peněz oproti současným výdajům.
Vnitrostátní plán je, mimo jiné, jakási bible popisující, co a za kolik peněz chce Česko udělat, aby do roku 2030 snížilo emise skleníkových plynů, zvýšilo podíl obnovitelných zdrojů energie a objem úspor energie. Cílem sepsaným v plánu je snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 procent v porovnání s rokem 2005, což odpovídá úbytku emisí o 44 milionů tun CO2. Penězi vyjádřeno to mají být „nižší jednotky bilionů korun“, jak se v plánu píše. V tomto případě jde o celkové náklady včetně provozní podpory zdrojů a jejich obnovy.
Vědci z FEL se drželi poměrně při zdi. Sumu očistili na základ, který zahrnuje potřebné investiční náklady na rozvoj obnovitelných zdrojů, ke kterému se Česko zavázalo. A došli k 300 miliardám. A pak se na cíl do roku 2030 podívali optikou současných investičních výdajů. Spočetli, kolik investic plyne z podpůrných programů, jako jsou OPŽP, Nová zelená úsporám, OPPIK a podobně. Přihlédli i k infrastruktuře, tedy k plánům, které má na příští roky třeba ČEPS. Započítávali nové instalované výkony v daném roce. „Vyšlo nám, že je potřeba zšestinásobit roční investice, aby Česko cílů dosáhlo. Není to nereálné, ale ambice je to velká,“ popisuje vedoucí výzkumu Michaela Valentová z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
