Zelený účet: dva biliony korun

Splnění cílů evropského programu na snížení emisí bude Česko stát stamiliardy ročně. Největší výzvy leží v energetice, dopravě a renovaci budov.

Zelený účet: dva biliony korun
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Návrhy Evropské komise na zesílení ambicí při snižování emisí oxidu uhličitého jsou nejen velmi těžko technicky splnitelné. Přinesou s sebou potřebu obrovských investic do přeměny celých sektorů průmyslu. Červencová analýza České spořitelny hovoří o tom, že jen do roku 2025 se budou zelené investice v Česku pohybovat kolem 800 miliard korun. 

Do roku 2030, který komise stanovila jako milník pro snížení emisí o 55 procent, pak přeměna energetiky, strojírenství nebo dopravy vyjde až na dva biliony korun. Z velké části půjde o soukromé investice. Pomoci ale mají velkou měrou také dotace z evropských fondů. Analytici České spořitelny spočítali, že k dispozici bude v následujících osmi letech minimálně 350 miliard korun.

Česká ekonomika začínala v ekologických opatřeních oproti zbytku Evropy se ztrátou kvůli dědictví komunistického průmyslu. Režim měl starosti s udržením ekonomiky na nohou, a tak se logicky, na rozdíl od bohatšího Západu, ekologií příliš nezabýval. Proto Česko oproti průměru celé EU dosáhlo od roku 1990 většího snížení emisí. Podařilo se je srazit o dvě pětiny; průměr EU byl 21 procent.

Dnes je největší zátěží energetika, podílející se na celkových vypouštěných emisích oxidu uhličitého v Česku téměř z poloviny. Následuje ji průmysl (12,7 procenta) a doprava (10,2 procenta).

Největší a nejdražší výzvou proto bude přechod výrobců elektrické energie na bezemisní zdroje. Prozatím se podle analytiků České spořitelny daří plány přechodu na obnovitelné zdroje plnit – cílem pro rok 2020 byl 13procentní podíl „zelených“ energií na spotřebě s více než 2,5procentní rezervou. 

Horší už je ale výhled do budoucnosti. Český plán pro rok 2030 totiž stanovuje podíl čistých energií na spotřebě na 22 procent. Nový plán Fit for 55 ale počítá ve stejné době s evropským průměrem podstatně vyšším – dvoupětinovým. Tak velký pokrok sice Evropská komise od Česka nečeká, i tak ale doporučuje přepracovat strategii a dát si o deset procentních bodů ambicióznější cíl.

Přesměrování energetiky od uhlí k plynu a obnovitelným zdrojům si bude žádat velké investice a počítá se také se štědrými dotacemi. Do sektoru by mělo jen v příštích deseti letech plynout až 100 miliard korun v subvencích.

Za druhou nejzanedbanější oblast, do níž bude nutné kvůli plánům Fit for 55 investovat, označuje analýza renovaci veřejných i soukromých budov směrem k větší energetické úspornosti. V Národním plánu obnovy je na tyto účely zatím připraveno přes 24 miliard korun. Třetí nejdůležitější výzvou má být přechod komerční i osobní dopravy v Česku na bezemisní pohony, a to včetně adaptace automobilového průmyslu na elektromobilitu.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní