Zelený evropský úděl: od mávání ctností k boji proti emisím

Jak nakonec dopadne zelený evropský úděl? Bude záležet na schopnosti zabránit „černým pasažérům“, aby se na něm obchodně svezli, aniž by sami vynakládali stejné úsilí. Klimatická dovozní cla, v bruselštině „carbon border adjustment mechanism“ (CBAM), nejsou jen pokusem, jak zabránit dovozu materiálů ze zemí, kde si nehrají na to, kdo dřív dorazí ke karbonové neutralitě, a fatálně tak oslabují konkurenceschopnost producentů uvnitř Evropské unie.

Je to také test, zda má EU dostatečný „výtlak“ na to, aby dokázala „zbytek světa“ přimět jinak než vlastním dobrým příkladem k tomu, aby jí konkrétními závazky pomohl planetu zachraňovat. V opačném případě se bude jednat o extrémně drahý příklad toho, čemu se pejorativně říká „mávání ctností“ (virtue signalling), tedy okázalá demonstrace morální převahy a dobrého světoobčanství, nyní ovšem ve vážné věci.

Třetinu toho, co Čína

Aritmetika je opravdová mrcha, která nad těmi, s nimiž ctnost mává, nakonec vždycky vyhraje. Na prahu mimořádně nákladného programu, jímž Fit for 55 zcela nepochybně je, by se mělo umět počítat. Kupříkladu je faktem, že celá EU dnes ve srovnání s Čínou emituje necelou třetinu klimatických plynů. Není těžké si spočítat, že při osmi procentech a klesajícím podílu na globálních emisích se můžete při předvádění dobrého příkladu strhat, ale pokud vás velcí a rostoucí emitenti nenásledují, podaří se vám leda tak tragikomicky akcelerovaný odchod z globální scény.