Zelený blitzkrieg

Evropská legislativa přichází s obří porcí regulací. Důsledkem nevyhnutelně budou významná narušení trhu s vážnými dopady

Zelený blitzkrieg
Jednu z největších uhelných elektráren v Česku – Mělník III. – odstavila letos v srpnu společnost ČEZ. Přebudovat ji chce tak, aby při výrobě elektřiny vznikalo méně emisí. Místo kotlů na hnědé uhlí má na místě vzniknout mimo jiné plynová kotelna a paroplynový zdroj. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Zatímco je veřejnost vyděšená z energetického šoku vyvolaného bojem s globálním oteplováním, jde do finále nová evropská ekologická legislativa shrnutá do balíčku Fit for 55, jejíž dopady mohou být minimálně srovnatelné s tím, co se nyní děje, a navíc se v čase mohou stupňovat. Jde celkem o sedmnáct legislativních kroků podstatně zpřísňujících současnou legislativu. Evropská komise je zveřejnila na začátku prázdnin, ale dosud byly předmětem studia jen příslušných státních úředníků a ani většina politiků ve skutečnosti netuší, co se chystá.

Cílem změn má být dosažení snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 procent místo původního, čtyřicetiprocentního cíle. Stanovisko českého svazu průmyslu k balíku legislativních návrhů přitom konstatuje, že nové směrnice jsou ve skutečnosti orientovány na významné překročení tohoto i tak nesmyslně a jednoduše od stolu stanoveného přehnaně ambiciózního cíle.

Babišova vláda opět zaspala

Zásadní problém je v tom, že šance Česka ovlivnit podobu zelené legislativy v Evropě je jen minimální, přestože dopady na život lidí budou dramatické. Ze sedmnácti předpisů jen úprava zdanění energií podléhá nutnosti jednomyslného hlasování. Ke schválení všeho dalšího stačí standardní většina v Evropské radě. Národní parlamenty mohou svými stanovisky sice vystavit předpisům takzvanou žlutou kartu, se kterou se musejí Komise a Rada Evropy vypořádat, ale mohou tak učinit jen do 8. listopadu. A Česko, které bude patřit mezi tři nejpostiženější země, opět zaspalo.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit