Zelené chyby

Někteří lidé se snaží ušetřit, takže na střeše mají tikající zelenou bombu

Zelené chyby
Josef Hoffmann se zelenými střechami zabývá roky. | Archiv

Mít na své střeše malou „zahrádku“ je poměrně rozšířeným trendem. Mnozí lidé se ale při zakládání zelených střech dopouštějí chyb. „Někteří lidé si myslí, že na střechu mohou dát prakticky jakoukoli zeminu, kterou si třeba někde nakopou,“ říká Josef Hoffmann, spe­cialista na zelené střechy ze společnosti Isover.

Bydlíte v domě se zelenou střechou?

Zatím ne, ale mám před sebou stavbu nového rodinného domu a zelená střecha tam samozřejmě bude na celé ploše. Ale i v místě svého původního bydliště nedaleko Domažlic jsem se pokusil ozelenit, co šlo, i když to není nic velkého – králíkárna, kurník pro slepice nebo kachní budka. Dokonce jsme s tamními myslivci vytvořili zelenou střechu na jednom posedu a je pozoruhodné sledovat lidi, jak je to zajímá, jak si do něj chodí i sednout. Řídím se heslem, že se počítá každá zelená střecha, nejen ty velké, ale i malé plochy.

Existují i zelené střechy, o které se téměř nemusím starat?

Jsou dva základní typy, a to extenzivní a intenzivní. Ta první, které se také říká suchomilná, nevyžaduje téměř žádnou údržbu. Stačí ji jednou začas zbavit plevele nebo náletových dřevin, případně ji pohnojit pomalu rozpustným hnojivem. O tu intenzivní se musím pravidelně starat jako například o svou zahrádku. Její součástí mohou být i stromy nebo keře, prostě o ni musím intenzivně pečovat. Pak jsou zelené střechy mezi oběma těmito typy. Mohou být i speciálně zaměřené zelené plochy, například podporující biodiverzitu nebo zkombinované s fotovoltaickými panely.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit