Ze státního se nenajíš. Ledaže bys zpíval

Antimonopolní úřad poprvé potrestal firmu zákazem veřejných zakázek. Soudy už sledují, jak jejich zákazy firmy obcházejí.

Ze státního se nenajíš. Ledaže bys zpíval
Správa železnic má jen malé možnosti, jak odhalit kartel v zakázkách. Účastníci výběrových řízení podepisují čestné prohlášení a zbytek je na jejich odpovědnosti. Podle ÚOHS se ale před časem stala obětí právě takové dohody. | Tomáš Novák týdeník HROT

Případ podvodů dvou zdánlivě malých ryb přinesl zásadní změnu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) odhalil před časem kartel v zakázce pro Správu železnic. Nejde ale ani tak o zatím nepravomocnou pokutu pro dvě chycené firmy dosahující 2,8 milionu korun. Antimonopolní úřad pod vedením Petra Mlsny historicky poprvé udělil jednomu z hříšníků dvouletou stopku pro účast ve veřejných zakázkách. A stejný metr hodlá používat stále častěji i dál.

První zářez

Zákazu účasti ve veřejných zakázkách může antimonopolní úřad využívat jako trestu už pět let. Maximálně může firmám přilepit tříletou „náplast“. Dosud to ale neudělal, časy se ale změní. „Úřad je připraven sankci v podobě zákazu plnění veřejných zakázek využívat i v dalších případech kartelových dohod souvisejících s veřejnými zakázkami,“ potvrzuje trend místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb. Úřad podle něj zvolí měkčí přístup, když firmy budou spolupracovat v rámci narovnání nebo využijí programu „leniency“.

Program znamená v podstatě plnou spolupráci s úřadem včetně udání toho, kdo a jak se na kartelu podílel. Úřad za to slibuje shovívavost a případně i odpuštění pokuty. V narovnání jde o to, že usvědčená firma přistoupí na skutkový popis a právní kvalifikaci deliktu, za což dostane sníženou pokutu o 20 procent. Výhodou tohoto postupu je, že správní řízení rychle skončí. Nepředpokládá se totiž, že by účastník narovnání podával rozklad proti rozhodnutí nebo případnou správní žalobu. Jenže zrovna na tomhle případě se ukazují slabiny systému.

„To, že jsme na narovnání přistoupili, neznamená, že uznáváme svou vinu. Tyhle dvě věci nejdou ruku v ruce. Probírali jsme to s právníky, podáváme rozklad,“ řekl Hrotu Václav Lorenc, jednatel Lorenc Logistic, tedy jedné z usvědčených firem. ÚOHS zrovna jí přitom kvůli narovnání odpustil stopku pro veřejné zakázky a také ji snížil pokutu o 20 procent na výsledných 2,1 milionu korun. Druhý z chycených, tedy Expres Van dostal od úřadu sankci 754 tisíc a už zmíněný zákaz zakázek. Na otázky, co to bude pro firmu znamenat a jak se na situaci dívá, jednatelka Iva Drábková neodpověděla. Úřad nicméně potvrdil, že její firma už rozklad podala.

To je Fofr

K odhalení případu samotného se kontroloři Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dostali víceméně náhodou. Původně zkoumali osm členů RSC Logistics, logistického družstva, při poskytování služeb prostřednictvím přepravního systému s názvem Fofr. Systém je založený jako aliance úzce spolupracujících firem a ÚOHS měl podezření na jejich nekalé dohody. Práce kontrolorů v konkrétním případě sice nic nekalého neodhalila, úředníci ale narazili na stopu Expres Van a Lorenc Logistic.

Oč šlo? Konkrétně o dva tendry s názvem Přeprava obchodních balíků, a to na roky 2014 až 2016 a 2016 až 2018. Předmětem daných zakázek byla podle Správy železnic, která je vypisovala, přeprava zásilek ze Střediska výstrojového materiálu Hradec Králové pro jednotlivé organizační jednotky a zaměstnance Správy železnic. Šlo převážně o tiskopisy, stejnokroje, ochranné pracovní prostředky a podobně. Podle závěrů antimonopolního úřadu se mezi sebou firmy dohadovaly, koordinovaly své nabídky, aby tu nejvýhodnější podal předem dohodnutý vítěz, tedy Expres Van. Společnosti spolu podle úřadu také vzájemně konzultovaly nabídkové ceny, postup při účasti v zadávacím řízení a rovněž komunikovaly o tom, jak nabídky připravit, aby z nich vzájemná spolupráce nebyla patrná.

Kontroloři zajistili zejména e-mailovou korespondenci zaměstnanců účastníků kartelové dohody, z níž vyplývá, že mezi nimi existovala dohoda o rozdělení zákazníků. Expres Van měl dostat právě Správu železnic. Koneckonců napovídá tomu i fakt, že s firmou Lorenc Logistic nemá Správa železnic žádný smluvní vztah, v žádné zakázce neuspěla. Oproti tomu se společností Expres Van státní organizace podepsala od roku 2013 šest smluv (rámcových dohod) a dvě malé objednávky v objemu do 200 tisíc korun. „Je zapotřebí si uvědomit, že Správa železnic nemá vyšetřovací pravomoci umožňující prokázat dodavatelům nekalé jednání,“ reaguje mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Petr Mlsna nastoupil do čela antimonopolního úřadu před koncem loňského roku. Úřad pod jeho vedením má firmám častěji udělovat zákaz účasti ve veřejných zakázkách.
Tomáš Novák týdeník HROT

Správa železnic podle ní neeviduje v souvislosti s cinknutými zakázkami žádnou škodu. Ta se v podobných případech těžko vypočítává. Nějaké vodítko ale přece jen existuje. U obou zakázek se nabídková cena vítězné firmy Expres Van blížila horní hranici předpokládané ceny, tedy cca 2,4 milionu. „Konkrétní odhad způsobené újmy nejsme povinni provádět, nicméně zpravidla se u zakázaných dohod typu bid riggingu předpokládá, že způsobují navýšení ceny až o 20 procent,“ doplňuje mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Obě v prvním stupni potrestané firmy se v argumentaci před antimonopolním úřadem bránily tím, že spolu sice komunikovaly, ovšem jen v obecné rovině v souvislosti se svou účastí v systému Fofr a ve snaze ověřit si konkurenceschopnost nabídkové ceny. „Bude velmi zajímavé sledovat, jak to celé dopadne,“ věří v úspěch rozkladu jednatel Václav Lorenc.

Zákaz účasti ve veřejných zakázkách chce úřad používat častěji proto, aby přiměl firmy podobné těm z případu Správy železnic častěji spolupracovat. Mohlo by se mu tak podařit odhalit více případů, pokud budou jejich šéfové sdílní. Když začal před lety nabízet ÚOHS firmám narovnání, kýžený efekt to podle něj přineslo.

Klička ven

Hrozba zákazu účasti ve veřejných zakázkách nemusí být ale zejména pro velké firmy překážkou. ÚOHS to sám o sobě ještě nezažil, protože zákazy až dosud neuděloval, podobnou možnost už ale začaly využívat soudy. Jaké je vyústění, ukazuje třeba příklad firmy Metrostav. Na konci ledna loňského roku Krajský soud v Praze nepravomocně zakázal stavební společnosti Metrostav za podíl v kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha účast ve veřejných zakázkách na tři roky. Podobná potíž hrozí firmě po nepravomocném rozsudku v kauze opravy hotelu Bohemia v Chrudimi. Tentokrát jde o zákaz na šest let pro stavby s dotacemi a veřejnou podporou.

Firma už ale převedla pod svou dceřinou společnost Metrostav Infrastructure své aktivity v oblasti infrastruktury, tedy třeba dálnic, o které se uchází ve státních tendrech. Z vnějšího pohledu se zdá, že šlo o elegantní kličku (i když sám Metrostav ty úvahy popřel). Na vysvětlenou: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob sice zakazuje firmě vyhnout se trestu tím, že se přemění na jinou, případně zanikne, převod části závodu ale zakázán není.

Zákaz veřejných zakázek se tak velmi brzy poté, co jej soudy začaly udělovat, ukazuje jako poměrně měkký trest. Antimonopolní úřad by tento trend měl pozorně sledovat.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní