Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Všechno zdražuje a pro spoustu lidí začíná být situace neúnosná, říká Milan Teplý, šéf největšího českého výrobce mléčných výrobků Madeta.
Na stěnách podél schodů do prvního patra, kde sídlí vedení společnosti, snad ani nemůže viset nic jiného než obrazy jídel z mléčných výrobků Madety. Před ředitelskou kanceláří Milana Teplého zase najdete fotografie z všelijakých společenských událostí největšího tuzemského výrobce jogurtů, sýrů a dalších mléčných produktů. Povídání o současných podmínkách v byznysu nebylo místy moc veselé, ale přes občas trochu jadrné komentáře k aktuálnímu dění je Teplý pořád optimistou. Letos Madeta slaví 120 let existence a fungovat podle něj bude určitě i za dalších sto let. „Přijeďte se pak přesvědčit,“ říká s úsměvem.
Něco dělat musí, akorát neví, jak na to. Nemohu si odpustit poznámku, jestli skutečně vědí, co to je marže a co to je zisk. Možná to předjímám příliš brzy, ale obchodní organizace jsou nadnárodní firmy a ani jedna nepustí kontrolory do svého účetnictví. Ani jedna nebude ochotna zpovídat se z cenotvorby zboží v regálech. Natož aby svou marži poskytovaly úřadu, kde se nic neutají, a celá konkurence by se citlivé údaje dozvěděla. Opravdu to až hraničí s naivitou.
Pokud půjdou úředníci do fabrik na výrobu potravin, nevím, co tam budou kontrolovat. Každý má jiné nákupní ceny, každý má jiné smlouvy na dodávky energií. A pak jsou tady ještě zahraniční výrobci: jejich zástupci na našem trhu rozhodně nemají právo někomu poskytovat tyto údaje. Tak bych mohl pokračovat dál a dál. Takže to řeknu ještě jednou: ministr a lidé okolo něj chtějí dát veřejnosti najevo, že něco hlídají. A tím to končí.
Ne. Na mlékárenských výrobcích je tak nízká marže, že se mnohdy prodávají na hraně rentability. Ostatně já ani nevím, co bych té kontrolní komisi mohl dát za čísla, když máme každý měsíc třeba jinou cenu elektřiny. A co víme o ceně nafty? Co řeší, že cena nafty klesne díky snížené dani o korunu padesát? Když měsíčně kupuji 230 tisíc litrů nafty, koruna padesát je, jako když prdnete do Stromovky.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
