Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol říká, že Evropa udělala v energetické politice dvě zásadní historické chyby. Příliš spoléhala na ruský plyn a odvrátila se od jádra. I kvůli tomu zaostává za USA a Čínou v konkurenceschopnosti průmyslu.
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol říká, že Evropa udělala v energetické politice dvě zásadní historické chyby. Příliš spoléhala na ruský plyn a odvrátila se od jádra. I kvůli tomu zaostává za USA a Čínou v konkurenceschopnosti průmyslu.
Češi platí za účty za elektřinu nižší částky, než je evropský průměr. Při zohlednění kupní síly však patří mezi nejdražší země.
Elektřina pro domácnosti v průběhu loňského roku zdražila v Evropě o 1,3 procenta, spočítal Eurostat. To se nezdá moc, jde však o průměr a dopad na peněženky obyvatele jednotlivých zemí je dost odlišný.
Zatímco v Dánsku coby zemi s vůbec nejzelenější energetikou ušetřili občané oproti předloňsku 6,3 procenta, Češi si o více než 11 procent připlatili. To představuje třetí největší růst v Unii za Nizozemskem (19,6 procenta) a Litvou (14,3 procenta).
Zdražení může souviset s výrazným růstem ceny emisních povolenek, které výrobci energií přenesli na spotřebitele. Jak Nizozemsko, tak Česko patří mezi země s nadprůměrnou produkcí CO2 na hlavu. Pro Litvu to neplatí, ale i ona má poměrně silné zastoupení fosilních paliv v energetickém mixu.
Přepočteno na peníze není elektřina v Česku samozřejmě nejdražší. Naopak s 17,7 eura za 100 kilowatthodin je pod evropským průměrem, který Eurostat vyčíslil na 21,6 eura/100 kWh. Česká cena je však nejvyšší ze všech nových zemí Evropské unie.
A zde je namístě uvést vůbec nejdůležitější údaj. Při přepočtu na fiktivní měnovou jednotku PPS, neboli standard kupní síly, která zohledňuje kupní sílu jednotlivých zemí, je elektřina v Česku šestá nejvyšší v EU. Češi platí za 100 kilowatthodin 25,5 PPS, zatímco evropský průměr je 21,9. V tomto směru neexistuje spravedlnost nebo nespravedlnost mezi Východem a Západem nebo chudými a bohatými státy. Elektřina je tak nejdražší pro Rumuny, za kterými následují Němci. Nejméně naopak platí Finové.
Příznivější situace je u plynu, který za loňský rok zdražil pro Čechy jen o 2,6 procenta. Lotyši sice zaplatili o 22 procent méně než předloni (následováni opět Dány s minus 16 procenty), ale třeba ve Španělsku vzrostly ceny o 16,7 procenta, v Chorvatsku o 12,9 a v Nizozemsku o 12,1.
Pokud jde o průměrnou cenu za 100 kWh plynu, je na tom Česko podobně jako u elektřiny. Za plyn platíme méně, než je evropský průměr, z nových zemí je ovšem nejdražší a v tomto případě dražší než třeba v Belgii a Lucembursku. S přihlédnutím ke kupní síle se sice ceny zemního plynu v Česku řadí mezi vyšší, ovšem ne tak výrazně jako u elektřiny.
