Proč jsou Češi spokojení se zdravotní péčí, ale cítí se nemocní a piva se nevzdají?

Většina příjmově nejslabších Čechů má dlouhodobé zdravotní potíže, ale změnit životní styl je ani nenapadne.

Proč jsou Češi spokojení se zdravotní péčí, ale cítí se nemocní a piva se nevzdají?
Notoricky známé je velmi vysoké umístění Česka v žebříčku zemí s největší spotřebou alkoholu | foto Profimedia.cz

Mezinárodní zdravotní statistiky jsou pro Česko v některých ohledech milosrdné, v jiných naopak – mnohdy v těch ukazatelích souvisejících s individuál­ní odpovědností za zdraví, tam je to vesměs ostudné. Když mají vyhodnotit svůj vlastní zdravotní stav, hlásí nadpoloviční většina příjmově nejslabších Čechů dlouhodobé potíže, ale dostupnosti zdravotnictví si cení vysoko a měnit životní styl je ani nenapadne.

Podle průzkumu Gallupova ústavu z roku 2020 (převzatého OECD) je na tom Česko z hlediska názorů obyvatel na dostupnost kvalitní zdravotní péče lépe než třeba Izrael nebo Francie a po Slovinsku je z postkomunistických zemí v přehledu nejvýše. Jeden by řekl, že musí existovat korelace mezi spokojeností a penězi, které na zdravotnictví dáváte, nebo přinejmenším mezi hodnocením vlastního zdravotního stavu a dostupností péče.

Nikoli: Italové a Řekové (ti zvlášť) nadávají na dostupnost, ale hlásí méně dlouhodobých zdravotních problémů než Češi, zejména v případě, že jsou chudí. Většina statistik je stav těsně před covidem, což lze brát jako výhodu „nekontaminace mimořádnou událostí“, ale s vědomím, že za tu dobu se ledacos změnilo.

Zpětná záklopka, vyšší výdaje

V Česku výdaje na zdravotnictví právě v éře covidu vzrostly o čtvrtinu, v absolutním vyjádření o sto miliard mezi roky 2019 a 2021. Čerstvou novinkou jsou „platby za státní pojištěnce“, do nichž se zabudovala zpětná záklopka, takže platby díky valorizačnímu klíči nebudou klesat.

V „objemu péče za peníze“ Česko historicky vycházelo velmi dobře, někde mezi Nizozemskem a Švédskem, ale nikdo už nemůže podle statistiky EU za rok 2020 tvrdit, že je české zdravotnictví ve srovnání s obdobně vyspělými zeměmi levné. Dáváme na něj v poměru k HDP podstatně více veřejných peněz než kterákoli jiná postkomunistická země. Víc než bohatší státy.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit