Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.
Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.
Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.
Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.
V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.
V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.
Čínské válečné lodě a ponorky používají motory od německých výrobců. Média to považují za porušení vojenského embarga, které Evropa uvalila na Peking už v roce 1989 kvůli masakru na náměstí Nebeského klidu.
Motory, které vyvíjejí němečtí konstruktéři, se dostaly do výbavy čínské armády. Jak do bitevních lodí, tak do ponorek. Upozornili na to novináři z veřejnoprávní televize ARD a týdeníku Welt am Sonntag. V tomto kontextu dodávají, že se čínské námořnictvo chová stále agresivněji v oblasti Jihočínského moře, kde si nárokuje řadu ostrovů.
Jednou z firem, které se podílely na dodávkách, je skupina MTU z Friedrichshafenu. Pravidelně dodávala motory pro torpédoborce typu 052D minimálně do roku 2020. Motory vyrábí prostřednictvím licence přímo v Číně. Tyto informace potvrdila databáze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), jež monitoruje zbrojení po celém světě. Z databáze institutu navíc vyplývá, že vojenskému průmyslu dodávala motory i dceřiná společnost Volkswagenu MAN, konkrétně její pobočka ve Francii. Společnost MAN už za války vyráběla motory pro německé ponorky i tanky.
Obě německé firmy zdůrazňují, že neporušují žádné předpisy. I když EU vydala embargo na zbrojní dodávky pro komunistický režim, nevztahuje se to na technologie, jež nebyly vyvinuty pro zbrojní účely. Společnost MTU navíc zdůraznila, že nikdy nepodepsala žádné smlouvy s čínským ministerstvem obrany nebo s jejími ozbrojenými složkami. Mohli to ale udělat další partneři a držitelé licencí.
Neziskové organizace vyzývají, aby se současné poměry změnily a zpřísnila se vývozní pravidla. Alexander Lutz, který se v organizaci Greenpeace zaměřuje na odzbrojení, tvrdí, že německý systém je orientován zejména na vývoz veškerého zboží z Německa, pokud se nejedná přímo o zbraně. Apeluje na nově vznikající kabinet, aby zakázal export veškerých komponentů a technologií, které se používají k výrobě zbraní a k vedení válečného konfliktu.
V případě motorů se jedná o status technologie dvojího užití, protože byly původně vyvinuty pro mírové účely. Tyto technologie spadají do šedé zóny, která se nekontroluje, vysvětlil Siemon Wezeman ze SIPRI. MTU dodávala podle SIPRI motory i do čínských diesel-elektrických ponorek třídy Song. Jedná se o první ponorky, které vyvinula Čína, nicméně některé technologie, jako jsou motory nebo sonary, dodaly západní společnosti.
Centrála společnosti z Friedrichshafenu nyní zdůraznila, že definitivně zastavila veškeré dodávky motorů pro čínské ponorky. Firmu založili Wilhelm Maybach a jeho syn Karl Maybach v roce 1909. Motory Maybach se používají kromě vojenství v námořní a železniční dopravě.
Německé firmy se přitom v minulosti chlubily tím, že dodávají motory pro čínské námořnictvo a pobřežní stráž. To ale bylo v období první dekády nového století, kdy to vypadalo, že se čínský komunistický režim otevírá světu a západnímu kapitálu. V posledních letech se však Čína od Západu stále více odklání, prezident Si Ťin-pching razí ostrou nacionalistickou linii, která prosazuje také připojení ostrova Tchaj-wan. I proto výrazně investuje do budování silnější flotily.
Evropská unie už v roce 1989 uvalila zbrojní embargo na Čínu po masakru studentů na náměstí Nebeského klidu. Právník Sebastian Rossner z Kolína nad Rýnem ale tvrdí, že není právně vymahatelné, protože se o něm před více než třiceti lety nerozhodlo formálně podle tehdejších evropských smluv.
I proto je vývoz německých lodních motorů přípustný i pro čínské námořnictvo. Pokud by Brusel chtěl tuto situaci změnit, musel by buď zrušit nařízení o dvojím užití, nebo formálně uvalit zbrojní embargo na Peking znovu.
Vyhrocenou situaci v pobřežních vodách Číny ukázal také incident s německou fregatou Bayern, jež se vydala na půlroční plavbu do Tichého oceánu. Měla zastavit i v čínském přístavu Šanghaj. Peking ale zastávku v září zamítl. Loď doplula až do Japonska. Má se zde účastnit společného námořního cvičení s Japonskem, Spojenými státy, Kanadou a Austrálií.
Že se asijská velmoc připravuje na konflikt, dokazují také satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Ze snímků je patrné, že čínská armáda v poušti Taklamakan cvičí útok na makety americké letadlové lodi třídy Gerald R. Ford s jaderným pohonem a na torpédoborce třídy Arleigh Burke.
