Vybrané články
z týdeníku The Economist

Zbrklí Poláci a zbabělí Němci. Proč jsou vztahy mezi Polskem a Německem nejhorší od konce studené války

Němci a Poláci nikdy nebyli velcí přátelé, ale Putinova invaze na Ukrajinu mohla všechno změnit.

Zbrklí Poláci a zbabělí Němci. Proč jsou vztahy mezi Polskem a Německem nejhorší od konce studené války
ilustrační foto | Shutterstock.com

Za vlády centristické Občanské platformy se vztahy obou zemí zlepšily, po nástupu populistického Práva a spravedlnosti (PiS) v roce 2015 však opět zhořkly. Hlavním úskalím byl německý postoj k Rusku, který byl podle Poláků až příliš vstřícný.

Ruský útok na sousední zemi Němce pobouřil stejně jako Poláky. Přesto nedošlo k žádnému sblížení dvou největších zemí ve střední Evropě. Pár dní po invazi německý kancléř Olaf Scholz vyhlásil Zeitenwende, seizmickou změnu v zahraniční a bezpečnostní politice země. Netrvalo však dlouho a polští politici začali Němcům vyčítat, že dělají málo – a měli pro to důvod, protože německé dodávky zbraní na Ukrajinu se neskutečně vlekly. Vyčítali také německým představitelům, že s Rusy dál vyjednávají.

Německý velvyslanec v Polsku Arndt Freytag von Loringhoven se marně pokoušel vztahy zlepšit. „PiS potřebuje strašáka,“ říká Freytag von Loringhoven. Roli zloduchů hrají Rusko, Německo a Evropská unie, obvykle v tomto pořadí. „Důvěra mezi našimi zeměmi je na historickém minimu,“ říká německý vyslanec, jenž na konci června opustil Varšavu. Jeho nástupcem se má stát přední diplomat Thomas Bagger.

Angela a Goebbels

Kancléř Scholz okusil část té nevraživosti krátce poté, co se v prosinci stal kancléřem. Nadace blízká polskému ministerstvu kultury financovala kampaň požadující, aby Německo zaplatilo válečné reparace. Na plakátech ve varšavských ulicích se objevoval Hitlerův hlavní propagandista Joseph Goebbels po boku Scholzovy předchůdkyně Angely Merkelové, prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a velvyslance Freytaga von Loringhoven. Německo placení reparací odmítá s tím, že se jich Polsko v roce 1953 vzdalo a jejich otázku znovu nevzneslo v roce 1990, kdy se jednalo o znovusjednocení Německa.

Poláci obvykle od Německa čekají jen to nejhorší. Když Scholz v červnu odjel ve společnosti italského premiéra Maria Draghiho, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a rumunského prezidenta Klause Iohannise do Kyjeva, ve Varšavě se proslýchalo, že Scholz chce uzavřít dohodu, která by ukončila válku a přinutila Ukrajinu vzdát se části území. Neprošlo bez povšimnutí, že Scholz s Macronem s sebou raději vzali Iohannise než polského prezidenta Andrzeje Dudu. Ten je totiž silně popudil, když přirovnal jejich telefonní diplomacii s Putinem k volání Hitlerovi.

Bylo to málo

Duda také obvinil Německo, že nedodrželo svůj slib, že Polákům nahradí více než 200 tanků, které poslali na Ukrajinu. Německá vláda oponuje, že Polsko odmítlo její nabídku dodání tanků Leopard a bojových vozidel pěchoty Marder, protože se nejednalo o nejnovější modely a nebyl jich dostatek. „Většinové veřejné mínění v Polsku je každopádně přesvědčeno, že Německo nedostálo svému Zeitenwende,“ říká Sebastian Płóciennik z Vistula University. Polsko žádá masivní vojenskou podporu Ukrajině a německou strategii postupného navyšování dodávek považuje za bláhovou.

„Zahrát v Polsku na protiněmeckou notu je snadné,“ říká expertka na německo-polské vztahy Maria Skórová. Poukazy na porážku Řádu německých rytířů v bitvě u Grunwaldu v roce 1410 nebo na pruskou roli při dělení Polsko-litevské unie v 18. století jsou nedílnou součástí současného polského politického diskurzu. Připomínání historických křivd může PiS pomoci Poláky přesvědčit, že jejich země potřebuje vlastenecké vůdce. Ale rozhodně nepomáhá budovat spojenectví, které Evropa potřebuje, aby dokázala Rusko porazit.

2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.