Zánik autolandu Německo: výroba aut klesla na úroveň roku 1974

Produkce osobních aut v Německu poklesla na úroveň ropné krize z roku 1974. Pro německou – a potažmo i českou – ekonomiku to znamená zásadní problém.

Zánik autolandu Německo: výroba aut klesla na úroveň roku 1974
ilustrační foto | Shutterstock.com

Němci byli vždy považováni za milovníky silných a luxusních aut. Ve Spolkové republice také sídlí řada výrobců, jako je Volkswagen, Daimler, BMW. Na končící rok 2021 ale nebude německý automobilový průmysl vzpomínat v dobrém. Naopak. Výroba osobních vozů se propadla až na úroveň roku 1974, kdy se produkce také snížila v reakci na první ropnou krizi.

I když je pokles výroby způsoben hlavně nedostatkem polovodičů a odstávkami, ukazuje se, že německé automobilky nebyly na globální problémy v dodavatelských řetězcích připraveny. Hluboká krize automotive sektoru, dříve chlouby německé ekonomiky, je maskována relativně dobrými finančními výsledky automobilek, napsal deník Die Welt.

Pokles produkce až na úroveň sedmdesátých let minulého století vychází z údajů experta na německou automobilovou branži Ferdinanda Dudenhöffera. Do konce tohoto roku sjede z výrobních linek 2,85 milionu vozů, což znamená pokles o devatenáct procent oproti už tak slabému roku 2020. Ještě v roce 2017 se v největší ekonomice Evropy vyrobilo 5,6 milionu osobních aut.

Ředitel Centra pro automobilový výzkum (CAR) v Duisburgu Dudenhöffer hovoří o „úplném zatmění“ pro německé automobilky. Nedostatek čipů sice postihl výrobce aut po celém světě, ale v mnohem menší míře než výrobu přímo v Německu. V některých zemích dokonce produkce rostla, například v Indii. 

Sešup o padesát procent

Sousední země, která je pro řadu výrobců v Česku zásadním obchodním partnerem, se meziročně propadla v absolutní produkci aut ze čtvrtého místa až na sedmé. Oproti roku 2017 se počet vyrobených aut snížil dokonce o padesát procent, v Mexiku to bylo minus 24 procent, v USA o 22 procent méně. Čína nebo Japonsko si pohoršily „jen“ o 19 procent.

Dudenhöffer tvrdí, že čipový hladomor ukázal slabiny nákupních oddělení německých výrobců, ale daleko více se projevuje problém německého průmyslového státu jako takového. Vysoké výrobní náklady nutí automobilky vyrábět raději mimo Německo (Volkswagen i Mercedes-Benz vyrobily do konce září celosvětově víceméně stejně vozů jako o rok dříve, BMW o patnáct procent více). Těžkosti německých fabrik zesiluje i energetická krize, kdy jsou ceny energií na rekordních úrovních. 

Katastrofální rok německých automobilek přitom samotné zaměstnance nebolí. Dostávají většinu platu, i když výroba stojí, díky takzvanému kurzarbeitu. Ředitel Volkswagenu Herbert Diess se dokonce pochlubil tím, že se index spokojenosti zaměstnanců jeho firmy letos zvýšil na 76,2 bodu. V roce 2018 činil 70,8 bodu. 

Šéf automobilky, pod kterou spadá i mladoboleslavská Škoda Auto, tvrdí, že spokojený zaměstnanec koncernu je důkazem toho, že je cesta „radikálních reforem“ správnou cestou. Dobrá nálada dělníků je ale hlavně způsobena tím, že díky silným odborům pobírají téměř stoprocentní plat, i když továrny nevyrábějí. 

Diess se netají tím, že vše vsadil na elektromobilitu a produkci aut s bateriemi. Za největšího konkurenta Volkswagenu považuje firmu Tesla Elona Muska. 

Ani v roce 2022 se nedá čekat, že by se problémy v produkci aut zejména u německých značek zlepšily, protože polovodiče i křemík budou chybět i následující měsíce. Poptávka po nedostatkových komponentech bude podle konzultační firmy Boston Consulting Group i na konci roku 2022 stále o deset procent převažovat nad nabídkou. Letos se globálně vyrobilo o deset milionů aut méně, než kolik plná produkce sektoru dovoluje, příští rok by tato mezera měla činit osm milionů osobních aut.