Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
V rámci odstranění majetkové nerovnosti by stát měl vyplácet osmnáctiletým občanům v přepočtu půl milionu korun jako takzvané základní dědictví pro start do života, navrhují ekonomové v Berlíně.
V Německu má skončit majetková nerovnost. Nová německá vláda SPD, Zelených a FDP v koaliční smlouvě slibuje, že ve společnosti usnadní tvorbu bohatství například tím, že podpoří vlastnictví nemovitostí nebo zlepší podmínky pro spoření v penzijních fondech.
I když tuto snahu nového německého kabinetu oceňuje odborník na zdanění Stefan Bach z berlínského Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW), sám se přiklání k radikálnějšímu receptu, jak nerovnost ve společnosti vyřešit.
Stát by měl podle jeho konceptu každému Němci v momentě dosažení plnoletosti (kromě věku osmnácti let se hovoří také o pozdějším věku jako 25 let) vyplatit takzvané „státní dědictví“ ve výši dvaceti tisíc eur (více než půl milionu korun). Má jít o startovní kapitál do budoucí kariéry každého německého občana.
Příjemci štědré dávky ji mají využít na vzdělání, koupi bydlení nebo na rozjezd podnikání. Finance by měl erár získat z dědické či majetkové daně. Bach argumentuje tím, že je ve společnosti bohatství rozděleno nerovnoměrně a jen menšina lidí je skutečně bohatých. Často se ale ke svému majetku „prodědili“. Tímto opatřením by se v německé společnosti majetková nerovnost výrazně snížila.
„Pokud skutečně chceme v dohledné době vytvořit ‚prosperitu pro každého‘, pak bychom měli snížit vysokou úroveň majetkové nerovnosti v Německu redistribucí. Tím, že dáme polovině obyvatel, která nic nevlastní, základní dědictví,“ uvedl ekonom. Prostředky mají plynout právě z vyššího zdanění bohatých.
Peníze by byly vázané na zaplacení školného, pořízení hypotéky nebo pro start podnikání. Ekonomové z berlínského institutu tvrdí, že by se tím Giniho koeficient, který se používá pro vyjádření příjmové nerovnosti ve společnosti, snížil o pět až sedm procent.
Polovina německých obyvatel nemá žádný větší majetek. Naopak deset procent nejbohatších vlastní více než dvě třetiny veškerého majetku, který je v soukromých rukách. Bohatství je v Německu rozděleno více nerovnoměrně, než je tomu v jiných zemích Evropské unie, argumentuje DIW. Zarážející je zejména relativně nízké bohatství střední třídy. Nerovnost je ve společnosti do velké míry konzervována prostřednictvím darů a dědictví, namítají odborníci.
Pokud by se státem garantované základní dědictví vyplácelo všem dospělým v osmnácti letech ve výši dvacet tisíc eur, přišlo by to německý rozpočet na patnáct miliard eur ročně. V úvahu by také přicházela reforma systému dědické daně. I když je ve společnosti neoblíbená, týká se jen minima lidí, dodal Bach.
K zajímavému výsledku naopak došel konkurenční ekonomický institut IW v Kolíně nad Rýnem. Odmítá tezi, že chudí lidé jsou stále chudší a bohatí naopak více bohatnou. To opakovaly před zářijovými německými volbami levicově zaměřené strany SPD, Zelení a Levice s tím, že je nutné zvýšit minimální mzdu a sociální dávky pro nezaměstnané. Dalším levicovým evergreenem je vyšší zdanění bohatých, jak jejich příjmů, tak jejich majetku.
Studie IW ale ukázala, že to není tak docela pravda. Rozevírání příjmových nůžek nelze za posledních deset let jasně prokázat. Navíc desetina nejbohatších německých domácností odvádí státu 51 procent celkového objemu vybraných daní z příjmu. Podíl chudých domácností byl od roku 1998 stabilní, začal růst po roce 2015. Ekonom Maximilian Stockhausen vysvětlil, že to je způsobeno vyšším počtem nemajetných migrantů, kteří před šesti lety začali ve větší míře přicházet do Německa.
