Vybrané články
z týdeníku The Economist

Základ stability, nebo totální chaos? Bude záležet na tvrdosti izraelské odvety

Přinese izraelská ofenziva v Gaze Blízkému východu chaos, nebo stabilitu?

ilustrační foto | Profimedia.cz

Jen těžko se věří, že by se na statickém, desítky let trvajícím konfliktu, který posledních dvacet let jen hnisal, mohlo něco skutečně změnit. Vražedný útok Hamásu však status quo mezi Izraelem a Palestinci naprosto rozmetal. A následující týdny rozhodnou o tom, zda se Blízký východ ponoří ještě hlouběji do chaosu, nebo jestli se navzdory zvěrstvům Hamásu podaří Izraelcům položit základy regionální stability, na nichž jednoho dne snad vyroste i mír.

Vzhledem k rozsahu zločinů Hamásu je změna nevyhnutelná. Přes 1200 Izraelců, převážně civilistů a mezi nimi mnoho žen a dětí, bylo povražděno ve svých domech, na ulicích, v kibucech a na hudebním festivalu. Snad až 150 dalších Izraelců odvlekl Hamás do Gazy a zavřel do improvizovaných vězení. Přesvědčení Izraele, že dokáže penězi a leteckými údery donekonečna držet na uzdě palestinské nepřátelství, se zhroutilo 7. října ráno, když první buldozer Hamásu prorazil bezpečnostní zeď kolem Gazy. Hamás zvolil masové vraždění a teď už není cesty zpět.

Prozíravost místo zaslepenosti

V době uzávěrky tohoto vydání se Gaza připravovala na mohutnou izraelskou pozemní ofenzivu. Její rozsah a úspěšnost rozhodnou o tom, jaký odkaz po sobě krvavý útok Hamásu zanechá. Izraelští politici stáli po nejhorší katastrofě v dějinách své země před zásadním rozhodnutím: sjednotí se, nebo budou vzájemných rozporů využívat ve vlastní prospěch? Třetím faktorem bude potom postup izraelských blízkovýchodních sousedů včetně Íránu.

V nejbližších týdnech a měsících budou muset izraelští lídři krotit pochopitelnou touhu po drastické odplatě, zachovat chladnou hlavu, mít na paměti dlouhodobé zájmy své země a neslevit z dodržování válečného práva. Nechali své krajany na pospas, když nedokázali chystaný útok Hamásu včas zachytit. Teď však nesmějí tu chybu znásobit další zaslepeností.

Berlínští Palestinci hájí Hamás: Je to běžná politická strana, zločiny na civilistech nepáchá

V berlínské čtvrti Neukölln žije mnoho Palestinců s německým občanstvím, kteří v blízkovýchodním konfliktu straní obyvatelům Pásma Gazy. Často chovají sympatie k teroristickému hnutí Hamás. Ignorují důkazy, že by se členové Hamásu dopouštěli zločinů na nevinných izraelských civilistech.

Prozíravost musejí Izraelci prokázat už při pozemní ofenzivě. Izraelské obranné síly (IDF) udeří proti Hamásu hluboko a tvrdě. Ale jak hluboko a jak tvrdě? Izrael bude v pokušení rozpoutat smršť krátkodobě uspokojivého násilí. Jeho ministr obrany označil bojovníky Hamásu za „lidskou zvěř“ a oznámil zastavení dodávek jídla, vody a energií. Izraelští představitelé – i americký prezident Joe Biden – přirovnávali Hamás k Islámskému státu, teroristické skupině, kterou Američané přísahali zlikvidovat.

To přirovnání je nebezpečné, protože Hamás si sice zaslouží zlikvidovat, ale provést to v enklávě, kde žijí dva miliony zubožených lidí, kteří nemají kam utéct, je prakticky nemožné. Lepší přirovnání je k teroristickým útokům z 11. září 2001, a to nejen kvůli izraelskému utrpení, ale protože následné americké invaze do Afghánistánu a Iráku ukazují, jak strmě náklady na invazi vzrostou – a přesně na to Hamás sází.

Sebeovládání v Gaze

V takové chvíli je sebeovládání důležitější než kdy jindy. Je to v zájmu Izraele, protože pouliční boje jsou zrádné a rukojmí bezbranná. Díky tomu může být operace vojensky udržitelná a mezinárodně obhajitelná. Izraelci tak nenahrají do rukou nepřátel, kteří věří, že jejich věci pomohou mrtvé palestinské ženy a děti. Dokáže-li se Izrael držet své identity státu, který si cení lidského života, vyjde z toho silnější.

Izrael zatím drtí Palestinu „jen“ vojensky. V záloze má ale i ekonomické zbraně

Izraelská odveta je zatím hlavně vojenská. Jeruzalém ale má i silné ekonomické páky

Sebeovládání při pozemní ofenzivě závisí na vůli izraelských politiků. Před válkou div nerozervali zemi vedví kvůli novému zákonu, který osekává moc Nejvyššího soudu. V tuto chvíli zármutek a hrůza Izraelce sjednotily, ale levice vyčítá krajně pravicové vládě premiéra Benjamina Netanjahua, že kvůli soudu poškodila vztahy s armádou a bezpečnostními službami a že kvůli fixaci na pomoc osadám na Západním břehu zanedbala bezpečnost v Gaze. Pravice kontruje, že výzvy významných Netanjahuových odpůrců k občanské neposlušnosti de facto daly Hamásu zelenou.

Netanjahu se musí svým novým, válečným kabinetem, který minulý týden zformoval, pokusit Izrael sjednotit. Izrael se dokáže vypořádat s Gazou, jedině když vyřeší své vnitropolitické problémy. Netanjahu nebude chtít pomáhat svým nejpravděpodobnějším politickým konkurentům. Ale byl to on, kdo zemi vládl, když Hamás udeřil, a jeho politická kariéra končí. Celý život dělal všechno pro to, aby získal a udržel si moc, teď by měl konečně dát před vlastním prospěchem přednost blahu své země.

Jednotná středová vláda by se poté mohla lépe popasovat s další sadou problémů – politikou na Blízkém východě. Izrael by se ocitl ve vážném nebezpečí, kdyby se válka rozšířila z Gazy na jeho severní hranici s Libanonem, kde už ovšem nebezpečně narůstá napětí mezi ním a mocnou šíitskou milicí Hizballáh. Čím delší a krvavější budou boje v Gaze, tím silněji bude Hizballáh cítit potřebu podpořit své bratry. Je tu také možnost války s Íránem, jenž vystřídal arabské státy v roli hlavního sponzora palestinského násilí. Ale ani ti nejzavilejší západní odpůrci Íránu by si válku s ním neměli přát.

Jericho připraveno. Použije Izrael proti Hamásu jaderné zbraně?

Zastánci co nejtvrdšího zásahu proti Hamásu navrhují, aby izraelská armáda v Gaze použila raketový systém s jadernými hlavicemi Jericho.

Rozsáhlejší konflikt by zničil o Abrahámovské dohody opřené détente mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy včetně Bahrajnu, Maroka, Spojených arabských emirátů a potenciálně i Saúdské Arábie. Tato skupina usiluje o vybudování nového Blízkého východu, který se místo ideologie soustředí na pragmatická řešení a ekonomický rozvoj. Celá iniciativa je teprve v zárodku, ale má potenciál stát se umírňující silou – a možná i zdrojem bezpečnosti v regionu.

Alternativa ke kultu vraždění

Pokud Abrahámovské dohody současnou krizi přežijí, posílí je to. Hamás však názorně předvedl, že bylo chybou, když signatáři Palestince v posledních letech přehlíželi. Izrael a jeho arabští partneři musejí přijít s novou, optimističtější vizí pro Gazu a Západní břeh a nabídnout alternativu k íránskému kultu násilí a vraždění.

A to nás přivádí zpátky k bojům v Gaze. Jak skončí? Izrael nemá žádnou dobrou možnost: okupace je neudržitelná, vláda Hamásu nepřijatelná, vláda konkurenčního palestinského hnutí Fatah nemožná, přítomnost arabských mírových jednotek nedosažitelná, loutková vláda nepředstavitelná. Pokud Izrael zničí Hamás v Gaze a stáhne se, kdo ví, jaké ničivé síly vzniklé vakuum zaplní?

Izraelští stratégové proto musejí začít vymýšlet, jak vytvořit podmínky pro život po boku Palestinců, jakkoli vzdálená se ta vize může nyní zdát. Svou roli v tom mohou sehrát všechny výše zmíněné prvky: krátké období stanného práva v Gaze, hledání palestinských vůdců přijatelných pro obě strany a pomoc arabských prostředníků. Izrael a jeho arabští spojenci mohou Hamás doopravdy zlikvidovat jedině tak, že vytvoří stabilitu – a jednoho dne mír.