Zákaz potratů neodnesou jenom ženy. Tvrdě dolehne i na nechtěné děti
Kdykoli dojde řeč na omezení potratů, jako teď v USA, logicky se řeší právo žen na svobodné rozhodování o vlastním těle. Téměř se ale nemluví o osudech dětí, které z nechtěného těhotenství vzejdou. Často jsou to ještě větší tragédie

Na začátek si připomeňme základní fakta. Koncem června zrušil americký Nejvyšší soud federální právo žen na potrat, které vycházelo z přelomového precedenčního verdiktu z roku 1973, známého jako Roe vs. Wade. Druhé jméno patřilo prokurátorovi, Roe bylo „krycí“ jméno ženy, která byla členkou hnutí domáhajícího se práva žen na svobodné rozhodnutí o osudu svém a svého dítěte. Toto hnutí nastartovalo své aktivity v šedesátých letech minulého století. A ve stejném desetiletí začala ve středoevropském Československu unikátní studie předních specialistů, která si dala za cíl porovnat na vybraném vzorku populace vývoj dvou skupin dětí: chtěných a nechtěných.
Tím spojitost bádání českých psychiatrů a psychologů s děním ve Spojených státech nekončí. Vraťme se ale ještě k aktuálnímu dění v USA. Verdikt tamního Nejvyššího soudu z konce letošní června automaticky neznamená, že je umělé přerušení těhotenství považováno za nelegální. Rozhodování o něm je teď jen čistě na jednotlivých amerických státech. Některé z nich v posledních letech už se zpřísňováním potratových zákonů začaly, jiné chtějí i nadále ponechat osudovou volbu na samotných ženách.
Deník The New York Times bezprostředně po rozsudku odhadl, že přibližně dvacet amerických států, kde žije více než 26 milionů žen v produktivním věku, interrupce i nadále povolí. Jde zejména o státy na severovýchodě země a na západním pobřeží. Naopak dvacet států na jihu a ve vnitrozemí patrně potraty zakáže. Žije v nich něco přes 25 milionů žen, které mohou mít děti. Podstatný dopad bude mít podle novin soudní verdikt o umělém přerušení těhotenství na chudší ženy, které si nebudou moci dovolit cestovat kvůli přerušení těhotenství do jiného státu.