Zdražování potravin zvyšuje zájem o zahradničení. Vyplatí se ekonomicky?

Zahrádkaření má v Česku dlouhou tradici a v souvislosti s aktuálními otázkami potravinové soběstačnosti a vysoké inflace o něj zájem ještě roste. Ale vyplatí se vůbec ekonomicky?

Zdražování potravin zvyšuje zájem o zahradničení. Vyplatí se ekonomicky?
Přínosy vytvoření komunitních zahrad převyšují náklady na ně. Kromě samotné úrody například kultivují okolí nemovitostí a snižují výdaje na údržbu veřejné zeleně. | Shutterstock.com

Vedle pěstování jahod, jablek nebo rybízu někteří lidé na svých zahrádkách také chovají králíky či jiné drobné zvířectvo. Vyplatí se to ekonomicky? Nejsou náklady na založení a provoz zahrad vyšší než získané přínosy? Tuto otázku si položili autoři nové publikace Zahrádkářské osady aneb Proč neztrácet půdu pod nohama, kterou vydal Ústav geoniky Akademie věd

Pro svůj modelový výpočet ekonomického hodnocení přínosů a nákladů si experti vybrali komunitní zahradu Žížala, která se nachází mezi panelovými domy na sídlišti městského obvodu Severní Terasa v Ústí nad Labem. Založena byla v roce 2017 na nevyužitém a zaned­baném pozemku o rozloze přibližně 1300 metrů čtverečních. Zahradu tvoří dvě části – pěstební se soukromými a společnými záhony a pobytová, kde stojí zahradní domek a nachází se ohniště.

„Založení zahrady si vyžádalo investiční náklady na opravu oplocení pozemku, vybudování zázemí, pořízení nádrží na vodu a pozemkové úpravy včetně prořezání zeleně. Při vzniku zahrady bylo také odpracováno zhruba 150 brigádnických hodin,“ píše se v publikaci, podle níž se investice zaplatila ze získaných darů a dotací, ale také z členských příspěvků.

„Provozní náklady sestávají zejména z pachtovného odváděného městské části, personálních nákladů na zajištění chodu zahrady a nákladů na propagaci. Minimální údržba zahrady vyžaduje okolo 205 brigádnických hodin ročně,“ konstatuje se v knize.

Proti těmto nákladům autoři postavili přínosy, na prvním místě to byla produkce plodin, která se na celkových příjmech podílela největší částí – bezmála 37,5 procenta. „Na základě dosavadních průzkumů a průměrných hodnot z předchozích šetření byl proveden odhad množství produkce. Toto množství bylo následně oceněno dle tržních cen v několika scénářích (například konvenční plodiny versus biokvalita). Konečná cena byla odvozena z průměrné hodnoty těchto scénářů,“ uvedli autoři.

Mezi další ekonomické přínosy zařadili například nárůst hodnoty přilehlých nemovitostí díky tomu, že se zkultivovalo zanedbané území, úsporu veřejných výdajů na údržbu zeleně nebo retenci srážkové vody a regulaci odtoku.

Výsledek? Současnou hodnotu nákladů vypočítali autoři publikace na 913 019 korun a současnou hodnotu přínosů na 1 167 106 korun. Hodnota celospolečenských nákladů v horizontu 25 let tak vychází plus 254 087 korun. Autoři rovněž uvedli, že návratnost vynaložených nákladů činí tři roky.

„Jelikož jde o komunitní zahradu, která byla v době hodnocení téměř na počátku své existence, jak přínosy, tak náklady jsou do jisté míry podhodnocené oproti současnému stavu. Výsledky jsou ovlivněné také tím, že zahrada byla ve fázi prvotního rozvoje,“ stojí v publikaci, podle níž se v létě 2021 zvýšil počet členů, kteří zahradu využívají, a rozšířila se také pěstební plocha a produkce plodin.

„Cílem bylo ukázat, že přínos zahrady převyšuje náklady už v prvotní fázi,“ vysvětlují autoři, podle nichž výsledky nezahrnují veškeré přínosy, které zahrada poskytuje. „Pokud by bylo možné zahrnout v peněžním vyjádření i další přínosy, jako jsou například trávení volného času, komunitní život, podpora biodiverzity nebo pozitivní dopady na zdraví, byl by čistý celospolečenský přínos ještě vyšší.“