Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Záhada čínského balónu. Co to vlastně Američané sestřelili z oblohy?

Zbylé podezřelé létající objekty byly nejspíš neškodné. Ten první ovšem nadělal škody dost a dost.

Záhada čínského balónu. Co to vlastně Američané sestřelili z oblohy?
Americké námořnictvo vylovilo zbytky čínského špionážního balonu u pobřeží Jižní Karolíny | foto Profimedia.cz

Jak se zdá, tři neidentifikované létající předměty, které americké stíhačky sestřelily z nebe pár dní po likvidaci čínského špionážního balónu, neposlal Peking ani nepřiletěly z jiné galaxie (jak někteří spekulovali). Nejspíš byly naprosto neškodné a sloužily komerčním či výzkumným účelům.

Náhlé pozornosti se jim dostalo poté, co americké radary, určené k odhalování přilétajících raket, prošly rekalibrací, aby dokázaly zaznamenat pomalu letící předměty v různých letových hladinách. Mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby odůvodnil radikální řešení tvrzením, že dotyčné UFO letěly v takové výšce (nižší než čínský balón), že představovaly „velmi reálné“ ohrožení civilní letecké dopravy. Federální úřad pro letectví (FAA), jenž má na starosti bezpečnost letového provozu nad USA, by k tomu mohl říct své.

Ony neidentifikované létající předměty měly různý tvar i velikost. Ten, který 10. února letěl nad Aljaškou, připomínal „malé auto“, nad severní Kanadou se jednalo o „malý, kovově lesklý balón se zavěšeným nákladem“ a poslední, který poslala k zemi stíhačka F-16 nad Huronským jezerem 12. února, měl „osmiúhelníkovou konstrukci“ a na ní zavěšená vlákna.

Zatím není jisté, jestli ničení neznámých létajících objektů bude pokračovat. Ale vzhledem k tomu, že jen dvě vypálené řízené střely AIM-9x Sidewinder přijdou dohromady na 900 tisíc dolarů, by to byla hodně drahá přehlídka ztraceného času.

Japonci vzpomínají

Tím nechceme bagatelizovat závažnost obvinění vznesených Bidenovou administrativou, totiž že Čínská lidová osvobozenecká armáda prováděla rozsáhlou špionáž, zacílenou na bezpečnostní objekty v mnoha zemích, a zejména u čínských sousedů v indopacifické oblasti. Před týdnem, 14. února, oznámilo japonské ministerstvo obrany, že tři neidentifikované létající objekty zpozorované od roku 2019 v japonském vzdušném prostoru nyní považuje za čínské špionážní balony. Amerika tvrdí, že je Číňané vyslali celkem nad území čtyřiceti států na pěti kontinentech.

Nechceme bagatelizovat ani diplomatické dopady. Čína se stále drží svojí historky, že ono létající zařízení, přestože neslo ohromnou spoustu senzorů a antén, nebylo ničím víc než bezpilotním meteorologickým balónem, který vítr shodou okolností zavál, kam neměl.

Ale čím víc podrobností se experti z americké kontrašpionáže z trosek dozvídají o účelu jednotlivých zařízení, tím víc původně defenzivní čínský tón nahrazuje agresivní chvástání a narážky, že by Peking také mohl jako odvetu zničit nějaký americký špionážní satelit. Minulou středu se mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin nechal slyšet, že Čína „podnikne v souladu se zákonem protiopatření proti relevantním americkým entitám, které podrývají čínskou suverenitu a bezpečnost“.

Když tě nesestřelí…

Byla by to však Čína, kdo by se dostal do sporu s platným mezinárodním právem, pokud by zaútočila na americký satelit na oběžné dráze nad takzvanou Kármánovou hranicí, tedy ve výšce sto kilometrů nad povrchem Země. Méně jasné je, zda se suverenita týká nadmořských výšek pod Kármánovou hranicí, protože neexistuje žádná všeobecně platná definice. Ale i kdyby existovala šedá zóna ve vyšších nadmořských výškách (pravděpodobně nejlépe definovaná jako „co ti projde, aniž by tě sestřelili“), šedesát tisíc stop (18,3 kilometru), v nichž plul čínský balon, se tomu ani neblíží. 

Prvotní pokusy Číny i Ameriky trochu zmírnit napětí v čím dál nepřátelštějších vztazích, zdá se, nikam nevedly. V americkém Kongresu sílí protičínské postoje. Sněmovní výbor pro finanční služby připravil pod republikánským vedením balík sedmnácti zákonů, jejichž cílem je izolovat čínský ekonomický a finanční systém.

Joe Biden nedávno vyjádřil naději, že se Americe a Číně podaří najít významné oblasti, v nichž by mohly spolupracovat, jako je například klimatická změna. Za současné situace to však bude obtížné. Na Tchaj-wan zamíří další zbraně a další významní američtí politici. Technologická blokáda ještě zintenzivní.

Největší záhadou tak je, proč Čína, když si očividně přála přinejmenším dočasné zmírnění napětí ve vztazích s USA, dopustila, aby k balonovému incidentu vůbec došlo. „Nejznepokojivější na tom celém je, co to vypovídá o schopnosti čínského systému akce promyslet a zkoordinovat,“ říká Nigel Inkster, bývalý vysoce postavený příslušník britské výzvědné služby, jenž je nyní specialistou na Čínu v think-tanku International Institute for Strategic Studies. „Většina výzvědných služeb by pochopila, že teď na něco takového není nejlepší doba. Copak se nikdo nezeptal, jestli je to dobrý nápad?“

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.