Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Technologický fond T Rowe Price Science & Technology, jehož výnosy překonávají 99 procent konkurentů, považuje vysoké valuace Nvidie a dalších firem zabývajících se umělou inteligenci za přiměřené.
Podle manažera jednoho z nejvýkonnějších letošních fondů v oblasti špičkových technologií vzestup cen akcií firem zabývajících se umělou inteligencí ještě zdaleka neskončil. Tony Wang vede fond T Rowe Price Science & Technology Fund v hodnotě devíti miliard dolarů, jenž v loňském roce překonal 99 procent konkurentů mezi srovnatelnými fondy z branže. Wang vyvrací stále rozšířenější názor, že sektoru umělé inteligence hrozí přecenění, takzvaná bublina.
Wang by byl sám proti sobě, kdyby tvrdil něco jiného. Největším zdrojem výnosů jeho fondu je podíl ve firmě Nvidia, jež se stala symbolem zmíněného raketového nárůstu cen firem v branži AI. Akce Nvidie od počátku roku podražily o více než 80 procent.
„Násobky jsou nyní velmi rozumné,“ řekl Wang v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Oněmi násobky myslí poměr tržní ceny akcií a čistého zisku na akcii (P/E ratio), což je pro investory jeden z kritických ukazatelů. „Nakonec se dočkáme poklesu, ale myslím, že je opravdu těžké říci, že už jsme se dostali na vrchol – a myslím, že je na to ještě skutečně brzy.“
Pohádkové výsledky hospodaření Nvidie v posledních několika čtvrtletích pomohly vyvolat prudký vzestup cen akcií firem zaangažovaných v umělé inteligenci. K těm nejvyšším došlo v případě společností Taiwan Semiconductor Manufacturing (jeden z významných dodavatelů Nvidie) nebo Micron Technology Inc. Růst akcií se opírá o optimismus investorů, že díky rychlejším počítačům nastal v tomto novém oboru zlomový bod, jenž uvolní prostor pro další růst cen.
Výše a rychlost zmíněného vzestupu však vyvolaly u mnoho analytiků dávku skepse. Oživily totiž vzpomínky na takzvanou internetovou horečku (Dot-com bubble) z konce 90. let, kdy všechno, co bylo nějak spojeno s internetem, prudce podražilo.
Manažeři fondů jako Ryan Jacob tehdy dosahovali na doběla rozžhaveném technologickém trhu trojciferných ročních výnosů. Index Nasdaq Composite se od konce roku 1996 do svého vrcholu v březnu 2000 téměř zečtyřnásobil – a potom, v roce 2002, se během několika týdnů propadl o téměř 80 procent.
Podle Wanga je rozdíl mezi tehdejším a současným prudkým vzestupem cen technologických firem zcela zásadní. Podle něho současná horečka nachází, na rozdíl od dot-com bubliny, oporu v reálných ziscích uvedených firem. Nejedná se tedy o čistě valuační expanzi, jako tomu bylo před čtvrtstoletím.
Například právě často zmiňovaná Nvidia se obchoduje za zhruba 35násobek svých budoucích ročních zisků (jde o již zmíněné P/E ratio). Někomu to může připadat jako nezdravě vysoké číslo, ale podle Wanga je důležitý kontext, a ten v případě Nvidie praví, v roce 2021 se firma prodávala za sedmdesátinásobek budoucích ročních zisků. Její dnešní valuace je tedy podstatně konzervativnější, než byla před třemi lety: a dnes poutá tolik pozornosti jen proto, že jde o podstatně vyšší absolutní částky než tehdy.
I proto je Wang vůči varováním před bublinou skeptický. „Na začátku roku jsme na umělou inteligenci a firmu Nvidia vsadili proto, že se jí všichni obávali,“ řekl Wang. „Ale ta firma má skutečně obrovské volné peněžní toky a je dobře kapitalizovaná. Podniky zabývající se umělou inteligencí jsou skutečné, ne vycucané z prstu.“
Minulý týden se zdálo, že vývoj v samotném středu událostí dává Wangově optimismu za pravdu. Spoluzakladatel Nvidie Jensen Huang odpověděl svým kritikům tím, že uvedl na trh novou GPU (grafický procesor, který se kvůli schopnosti velmi rychle provádět výpočty používá i na poli umělé inteligence) jménem Blackwell GB200. Představuje novou generaci hardwaru, který je několikanásobně výkonnější než ten současný.
Wang však není optimistický bezvýhradně. Letos prodal podíly v mnoha čínských společnostech a investoval je do amerických burzovních titulů. Jeho fond se zbavil akcií několika velkých čínských firem (včetně Baidu a Alibaba Group), které se pustily do vývoje vlastních velkých jazykových modelů. Wang nyní drží akcie jen malého počtu čínských společností.
Jako hlavní důvod uvedl, že mimo říši středu jsou možnosti lepší. „V USA je spousta inovací, díky nimž společnosti zaznamenávají výrazné rozšíření umělé inteligence, a spolu s ním i zrychlení zisků,“ řekl Wang. „Tam nacházím nejvíce příležitostí.“
