Ruská zima za dveřmi. Německo se připravuje na topnou sezonu bez Putinova plynu

Začala pravidelná odstávka plynovodu Nord Stream 1 a německá ekonomika se připravuje na černý scénář, že Kreml dodávky plynu už neobnoví.

Ruská zima za dveřmi. Německo se připravuje na topnou sezonu bez Putinova plynu
ilustrační foto | Shutterstock.com

Největší evropská ekonomika, na které je silně závislé i české hospodářství, se připravuje na bezprecedentní energetickou situaci. Hrozí, že po plánované údržbě plynovodu Nord Stream 1, která začala 11. července, už Kreml dodávky zemního plynu neobnoví a nastane „ruská zima“. 

Na černý scénář se už připravuje německý průmysl, ale i finanční trhy. Nikdo totiž neví, zda údržba skončí po jedenácti dnech obnovením dodávek zemního plynu, nebo Vladimir Putin potrestá Německo a fakticky i celou Evropu za podporu Ukrajině a nastane plynový blackout. Německá Spolková agentura pro sítě se obává druhého scénáře. 

To také znamená, že trhy reagují velmi nervózně. Německý akciový index DAX za poslední měsíc ztratil dvanáct procent své hodnoty. Zemní plyn se v nizozemském uzlu TTF prodává za 173 eur za megawatthodinu, což je téměř desetkrát více než před rokem. 

Oliver Holtemöller z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum v Halle nabízí model přežití následující zimy bez ruského plynu. Norsko musí zvýšit své dodávky, a navíc se němečtí spotřebitelé musí výrazněji uskrovnit. 

Nicméně i bez přídělového systému, o kterém se už řadu měsíců v německé společnosti hovoří, by nastaly výraznější problémy v příštím roce, upozornil ekonom Holtemöller. „Pokud trvale selžou dodávky plynu, příští léto bychom nebyli schopni naplnit zásobníky. Pak nastane stejný problém pro zimu 2023/2024,“ varoval. 

Průmysl má starosti

Velké starosti dělá současná plynová válka mezi Ruskem a Západem chemickému průmyslu, protože spotřebovává patnáct procent celkové spotřeby fosilní komodity v zemi. Záložní variantu chemický sektor prakticky nemá, uvedl Jörg Rothermel ze Svazu chemického průmyslu. Přechod na ropu nebo uhlí je pro většinu chemických firem nemožný. Výroba laků, barev, kosmetiky a částečně i léčiv se prakticky zastaví. 

V Německu se už vypracovávají nouzové plány, jež mají omezit vytápění budov a bazénů nebo vypínat veřejné osvětlení, aby se spotřeba energií omezila na minimum. Německý ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck prohlásil, že může nastat jakákoli varianta, včetně úplné stopky ruského plynu. Kremlu se podle něj nedá věřit, i když Německo vyjednalo s Kanadou, že Rusku poskytne zpět opravenou turbínu, kvůli které údajně Moskva snížila dodávky plynu v Nord Streamu 1 o šedesát procent. 

Německo také dokončilo schválení nouzové legislativy pro použití již zakonzervovaných uhelných elektráren. Bavorská CSU navíc žádá Berlín, aby prodloužil životnost posledních tří jaderných reaktorů v zemi, jež mají skončit na konci roku. Kabinet to dosud odmítal.

V současné době jsou německé zásobníky plynu naplněny na 63 procent, cílem je, aby to bylo devadesát procent na začátku listopadu. Němci na nejistou situaci reagují tím, že se snaží nakupovat elektrické přímotopy, olejové radiátory, kamna na uhlí nebo dřevo, případně tepelná čerpadla, aby si mohli zatopit i bez dodávek plynu.