Vybrané články
z týdeníku The Economist

Zábava na Ukrajině bude, i kdyby rakety padaly

Navzdory válce se Ukrajinci snaží žít normálně. Restaurace, obchody a noční kluby zůstávají otevřené.

Zábava na Ukrajině bude, i kdyby rakety padaly
Oleksandr, šéfkuchař známé restaurace v Dněpru, vaří v improvizované kuchyni pro ukrajinské vojáky v jihovýchodním Záporoží | foto Profimedia.cz

Sobotní noc v Kyjevě, zasněžené ulice halí tma. Po několika vlnách raketových útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu je elektřina na příděl a celé bloky zůstávají bez proudu. V módní bývalé průmyslové čtvrti plné restaurací a barů se u vchodu do sklepního klubu scházejí zábavy chtiví lidé a čekají, až je zkontrolují vyhazovači.

Předepsaný oděv velí „obleč se tak, abys udělal dojem“. Je půl sedmé večer. Za války otevírají kluby brzy, od jedenácté noční platí zákaz vycházení. Pod huňatým kabátkem chránícím před zimou se skrývají vysoké těsné růžové kozačky a stříbrná minisukně. Ve sklepě s klenutým stropem dav zahalený kouřem a ozářený modrými a fialovými reflektory žije.

„Zkraje jsem měl ze zábavy divný pocit,“ vykládá Vlad Putistin, který ten večer stojí za dýdžejským pultem. „Měl bych teď hrát? Ale je to moje práce. Potřebuju peníze, musím dál žít.“ Před chvilkou mu jeden z hostů děkoval za parádní set. Byl to voják na opušťáku z fronty a byl vděčný, že se mohl pobavit. „Nevěděl jsem, co na to říct,“ pokračuje Vlad. „Pověděl jsem mu, že to já děkuju jemu.“

Vztyčený prostředník zábavy

Všichni vědí, že je čeká těžká zima. Odstávky proudu jsou plánované ve všech regionech a teplota může klesnout až na minus dvacet stupňů Celsia. Ukrajinský vzdor má jak nádech morální (tím, že budou dál žít jako normálně, ukážou Putinovi vztyčený prostředník), tak ekonomický (obléhaný národ musí dál pracovat, aby měl co jíst).

Život se v létě mimo frontové linie začal vracet do normálu. Kancelář kyjevského starosty odhadovala na základě používání mobilních telefonů, že počet obyvatel klesl z předválečných 3,7 milionu na tři miliony, přičemž přibližně 400 tisíc lidí se přesunulo do jiných oblastí. „V září jsme na tom byli v zásadě dobře,“ říká Hlib Vyšlinsky, vedoucí Centra ekonomické strategie. Některé obchody v kyjevských nákupních centrech podle něj dokonce hlásily letos v září vyšší prodeje než ve stejném měsíci o rok dřív, nejspíš v důsledku zvýšené poptávky vynahrazující zavřené obchody v prvních týdnech války. 

Teď však nastaly těžké časy. Podle údajů zveřejněných na konci října se letos ukrajinská ekonomika zmenší téměř o třicet dva procent. Inflace vzroste na třicet procent, především proto, že se válka negativně podepsala na logistice a měně – hřivna byla během léta devalvována. Nezaměstnanost se pohybuje podle všeho mezi dvaceti a třiceti procenty, byť sběr vládních dat probíhá v těchto dnech méně pečlivě a ekonomické ukazatele mohou být poněkud „filozofické“, vysvětluje Vyšlinsky.

Po prvním velkém raketovém útoku na energetickou infrastrukturu, k němuž došlo 10. října, se začaly služby rychle adaptovat. V ulicích teď hučí soukromé generátory. „Všichni, kdo na Ukrajině nějak podnikají, si zvykli na myšlenku, že každý nový den může být úplně jiný než ty předchozí,“ říká Jevgen Klopotěnko, šéfkuchař, jemuž patří věhlasné moderní ukrajinské restaurace v Kyjevě a ve Lvově.

Jeho restaurace v Kyjevě měla už před odstávkami proudu zajištěné generátory a separační a kompostovací toaletu. Momentálně skladuje vodu v plastových barelech a disponuje velkými zásobami svíček. Ve lvovské restauraci není na generátor místo, takže když nejde proud, Klopotěnko změní menu, nabízí studená jídla a sendviče nebo saláty a boršč udržuje teplý v termoskách.

Office, kde je teplo

Zubaři plánují větší zákroky podle neustále se měnícího harmonogramu dodávek elektřiny. Kavárny, jež nemohou používat kávovary na elektřinu, začínají podávat filtrovanou kávu, kterou zalévají vodou ohřívanou na plynových sporácích. Majitelé obchodů a služeb popisují, že v kancelářích hromadí zásoby: spacáky, čerpadla, která zajišťují chod odpadních systémů, jídlo a naftu. Lidé si během pandemie zvykli na „home office“. Vyšlinsky vtipkuje, že když se dnes přesouvají do kanceláří, aby mohli pracovat někde, kde je teplo a kde funguje elektřina, nazývají to „office home“.

Dodává, že elektřina z generátorů je přibližně třikrát dražší než jakákoli jiná. Dovolit si ji proto může jen někdo. Někteří se svými generátory pyšní ve snaze nalákat na ně zákazníky. Řada lidí využívá také sdílené coworkingové prostory, které investovaly do generátorů, a na autobusových zastávkách jsou na ně vyvěšené reklamy.

Některé společnosti tvrdí, že se jim dnes vede lépe než před válkou. Šéfkuchař Klopotěnko říká, že mu šly tržby nahoru, protože lidé „hledají své ukrajinské kořeny. Probíhá jakási společenská obnova a moje restaurace je místem, kde mohou přijít do kontaktu s pravou ukrajinskou kuchyní“. Kolují historky, že supermarkety a benzinky, které zůstaly během bitvy o Kyjev otevřené a dál poskytovaly služby, i když to bylo riskantní a ztrátové, si vysloužily respekt a získaly si věrné zákazníky.

Řada Ukrajinců teď podle všeho opovrhuje značkami, jejichž majitelé uprchli do zahraničí, byly zavřeny, nebo ze situace dokonce těžily.

Ruské útoky ničí další a další části energetické infrastruktury. Ve středu 23. listopadu přerušila další vlna útoků dodávku elektřiny ve většině Kyjeva a v několika dalších městech. Hlavní město bylo navíc odříznuto i od vody. Odstávky se budou prodlužovat. Nevyhnutelně bude čím dál těžší se z každé další vlny destrukce vzpamatovat.

Zákazníci však podle Klopotěnka mají i nadále pochopení. Když se nedávno rozezněly sirény, lidé raději zůstali sedět v jeho restauraci, než aby zamířili do krytů. „Lidé chtějí posedět a najíst se,“ vysvětluje. „Kavárny a restaurace sloužily dřív k povyražení. Dnes jsou to vzpomínky na dobrý život.“

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.