Poslední rok byl pro hráče těžký. Živou zábavu covid-19 úplně zastavil a ceny grafických procesorů, bez nichž si žádnou pořádnou hru nezahrajete, vylétly do závratných výšin. Totéž se stalo i s grafickými kartami – například Nvidia RTX 3080 s doporučenou cenou 699 dolarů (15 tisíc korun) se prodávala klidně za 2400 dolarů (téměř 52 tisíc korun). Kdykoli se jich v kamenném obchodě pár objeví, stojí se na ně dlouhá fronta.
Ceny všech druhů čipů v poslední době stouply a má to spoustu důvodů. Je málo křemíkových destiček. Objevovaly se problémy ve výrobě. Překupníci skupují všechno, co se na trhu objeví. V Číně vyráběné čipy narážejí na americká cla. A poptávka po osobních počítačích je nejvyšší od roku 2010.
Podle dat webové stránky Keepa, která sleduje nabídky na Amazonu, vzrostly ceny grafických karet výrazně rychleji než ceny procesorů. Z těchto dat také vyplývá, že hlavními viníky nedostatku grafických karet jsou těžaři druhé největší kryptoměny, zvané ethereum.
Grafické procesory (GPU) i centrální procesorové jednotky (CPU) provádějí výpočty, ale používají se k jiným účelům. GPU jsou specializované čipy, které excelují při výpočtech algebraických matic, jež jsou nezbytné pro 3D grafiku a strojové učení jako například při překládání jazyků. Jsou také nejlepším nástrojem pro těžení etherea (ale ne bitcoinu). CPU jsou naproti tomu všestrannější a obstarávají většinu běžných operací.
Obecně platí, že čipy ztrácejí hodnotu s tím, jak na trh přicházejí nové a výkonnější. Technologický pokrok se od 90. let minulého století zpomalil, ale centrální procesorové jednotky se stále řídí tímto trendem. Například devět let starý procesor jako Intel Core i7-3770 se dnes prodává za třetinu své původní prodejní ceny.
Ovšem ceny grafických procesorů, dokonce i v tak stařičkých grafických kartách, jako je AMD RX580, naopak stouply. Karta uvedená na trh v roce 2017 s prodejní cenou 229 dolarů (necelých pět tisíc korun) se dnes prodává za více než 700 dolarů (15 tisíc korun).
Teoreticky by takové zhodnocení mohlo svědčit o popularitě hraní počítačových her a strojového učení. Data z obchodu s použitými grafickými kartami však naznačují, že tomu tak není.
Ruku v ruce
Od roku 2015 nabídkové ceny šesti grafických karet sledovaných webem Keepa přesně kopírují hodnotu etherea. Na konci roku 2017 se první velký nárůst hodnoty této kryptoměny kryl se skokovým růstem cen nabízených grafických karet. Jakmile kryptobublina praskla, propadly se i ceny grafických karet.
Další boom začal loni. Cena etherea stoupla ze 107 dolarů v březnu 2020 na 4400 dolarů minulý měsíc a hodnota těžařského hardwaru opět přesně kopírovala tento trend. Během šesti měsíců se nabídkové ceny šesti sledovaných karet zvýšily o 150 procent. Ceny CPU se téměř nepohnuly.
Nedostatek grafických karet zkomplikoval život nejen hráčům, ale také datovým analytikům a projektantům. Na obzoru se možná rýsuje zlepšení situace. Cena etherea je momentálně o čtyřicet procent nižší než na vrcholu. Ceny grafických karet zatím neklesly, ale pokud můžeme věřit historickým paralelám, brzy se tak stane. Nvidia se navíc pokusila snížit těžební výkon svých grafických procesorů a zároveň avizovala, že pro těžaře připraví speciální novou řadu karet. Do toho také omezuje výrobu starších typů karet, aby uvolnila kapacitu pro ty nové.
Přesunou se jinam?
Bez výrazného navýšení výroby však specializované čipy celkový nedostatek grafických karet nesníží. Nvidia RTX 3080 Ti, jedna z prvních karet s omezenou těžební silou, se na Amazonu prodává za dvojnásobek doporučené ceny.
Šéfové etherea v květnu oznámili, že upraví jeho blockchain, aby vyžadoval menší výpočetní výkon a spotřebovával méně elektřiny. Pokud k tomu skutečně dojde, klesnou i ceny grafických karet.
Dokud ale ostatní kryptoměny, jako je například monero, budou fungovat na energeticky náročných protokolech, které nahrávají kvalitním grafickým procesorům, přesunou se těžaři prostě jen k jiným měnám. A hráči počítačových her opět zpláčou nad výdělkem.
© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.