Za patnáct let může být každé druhé dítě ze zkumavky

Dětí, které se narodily „ze zkumavky“, soustavně přibývá. Každý rok jde asi o pět procent, celkem to je už okolo 120 tisíc dětí.

Za patnáct let může být každé druhé dítě ze zkumavky
ilustrační foto | Profimedia.cz

Problémy s početím má zhruba pětina všech párů v Česku, takže kliniky každoročně provedou okolo čtyřiceti tisíc umělých oplodnění. Jelikož tento počet postupně narůstá, přibývá také dětí, které se narodily „ze zkumavky“. Každý rok jde asi o pět procent, celkem to je už okolo 120 tisíc dětí. Odborníci upozorňují, že pokud se současný trend nezmění, mohla by být za patnáct let uměle počata až polovina všech dětí. 

Jako „neplodný“ je pár definován po roce neúspěšných pokusů o početí dítěte. Žena by si v takovém případě měla nechat vyšetřit hormonální profil a podstoupit ultrazvukové vyšetření. U mužů je potřeba udělat spermiogram a zjistit kvalitu a počet pohyblivých spermií.

Rodičky stárnou

Jedním z důvodů, proč každý pátý pár v Česku řeší problémy s přirozeným početím, je odkládání těhotenství do pozdějšího věku. Roli hraje zejména rostoucí průměrný věk rodiček. Ten se od počátku století zvýšil o čtyři roky na necelých 31 let. Největší podíl na tomto nárůstu mají ženy ve věku 35 až 39 let, kterých je na porodních sálech téměř čtyřikrát více. A právě ženy blížící se hranici čtyřicítky jsou nejčastějšími pacientkami na odděleních center asistované reprodukce.

„S přibývajícím věkem ženy klesá kvalita vajíček, už kolem věku čtyřiceti let je procento vajíček schopných po oplození pokračovat ve vývoji minimální. U starších žen vznikají častěji defektní embrya, která mají nižší potenciál implantace – uhnízdění – do děložní sliznice,“ uvedl Jan Lacheta, primář Centra reprodukční medicíny Iscare.

Podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění se od ledna posouvá o rok věk pacientek s nárokem na úhradu umělého oplodnění ze zdravotního pojištění, tedy do jejich čtyřiceti let. Příspěvek mohou ženy čerpat bez ohledu na to, zda je potíž s přirozeným početím na straně ženy, muže, nebo obou partnerů. V současnosti platí, že problémy jsou ve čtyřiceti procentech u ženy, ve čtyřiceti u muže a ve dvaceti procentech u obou partnerů.

Problémy s početím u žen může způsobit také dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. „Ideální je v mládí včas s antikoncepcí začít, jako prevence před potratem, ale zároveň je důležité i ve vhodnou chvíli přestat, aby nedošlo k narušení plodnosti,“ řekl Daniel Struppl, primář pražského GynCentra.

Nekvalitní spermie

U mužů za sníženou plodnost může nejčastěji nízká kvalita spermií. Zatímco před pěti lety byla spodní hranice plodnosti dvacet milionů živých spermií v mililitru ejakulátu, teď je posunuta o čtvrtinu, tedy na patnáct milionů spermií.

„O zvyšující se neplodnosti u mužů svědčí například výsledky posledních zájemců o darování spermatu u nás na klinice. Z pětadvaceti mužů splňoval pouze jeden kritéria dárce spermií,“ konstatoval Lukáš Bittner z Iscaru. Na kvalitu spermií má vliv především životní styl, zejména stres, kouření, alkohol nebo nedostatek pohybu. Stejně jako u žen také u mužů hraje roli i věk, s ním se totiž snižuje objem ejakulátu i počet pohyblivých spermií.

Preventivním řešením neplodnosti může být social freezing neboli zmrazování zdravých pohlavních buněk. Zmražení spermií a vajíček je ideální ve věku kolem dvaceti let. V současné době jsou lékaři schopni pomoci až 95 procentům neplodných párů.